K prosincovému koncertu polské legendy v koncertní sérii Jazz na Hradě vyšla reedice v doznívajícím porevolučním ruchu v české i polské kultuře trochu zapadlého alba 
Zbigniew Namyslowski Quartet: WITHOUT A TALK (P&J Music, 1991/2007, 56:58). Nahrávka má řadu historických prvenství. Vznikla ve zdejší produkci i studiu (zvuková režie Luboš Nováček a František Francl), v prvním tuzemském jazzovém vydavatelství vzniklém po roce 1989, a coby zdejší první původní titul kompletní kapely evropské hvězdy. Altsaxofonistovi, sopránsaxofonistovi a flétnistovi, skladateli zpěvných a výrazných témat, až tanečně rytmizovaných, Zbigniewu Namyslowskému, bude příští rok sedmdesát let. Senzací evropské scény se stal už v roce 1963. Podobně jako o jedenáct let mladší Jan Garbarek z Norska, stvořil osobitou fúzi na bázi hard bopu, ozvěn free jazzu a jazzrocku, a co je nejdůležitější, s vlivem folklorní hudby – v jeho případě především polského podtatranského prostoru. Osobitý styl předkládaný svými kvartety a kvintety stvořil v průběhu sedmdesátých let, kdy vznikla alba jej defi nující a současně se přiřazující k základnímu fondu evropského jazzu: Winobranie (1973) a Kujawiak Goes Funky (1975). Namyslowského hudba je tedy už stylově usazená, stala se klasikou jazzové Evropy a deska z počátku devadesátých let ji charakterizuje velmi přesně. V jeho tehdejším kvartetu s ním hráli pianista Janusz Skowron, kontrabasista Zbigniew Wegehaupt a bubeník Cezary Konrad, muzikanti sice mladší, ale ve své době velmi uznávaní. Mimochodem, Wegehaupt tvrdil muziku na výborném supraphonském albu Rudolfa Daška Mezipřistání už v roce 1985.
