Uchamžiky

Můj kamarád a spoluhráč Vláďa má zajímavou práci. Zajímavou alespoň pro mě, který ji nedělá: je totiž takzvaný food stylista. I když v rozhovorech označení „designer jídla Vládík“ už trochu nesnáší (a tím víc přitahuje), víceméně to odpovídá. Kromě různých štětečků a dalších šminek které má na své „modelky“, má i zajímavé slangové výrazy. Jeden z mých nejoblíbenějších jsou „chuťové spouštěče“. To je v branži zcela běžný odborný termín, který označuje prvky, jež v nás vyvolávají chuť jídlo z fotografie okamžitě sníst. Když je pěkná sušenka lákavě nakřupnutá. Sklenice s limonádou přitažlivě orosená. Obal čokolády laškovně poodhrnutý… Jen se zakousnout!
Uvědomil jsem si, že vlastně podobné „chuťové spouštěče“ jsou i v mých oblíbených písničkách. Taková se mi líbí sice celá, ale těším se hlavně na jedno, třeba vteřinové místečko, ze kterého mě úplně mrazí. A přesunuje ji z kategorie celkem oblíbené písničky do kategorie extrémně oblíbené písničky. Může to být jedna akordová změna, zajímavý zvuk, jedna fráze textu, cokoli. Většinou mě toto místo „trkne“ už při prvním poslechu. Tyto chuťové spouštěče vlastně možná stojí za mou celoživotní láskou k některým kapelám. Pěkná vteřina a po zbytek života je vymalováno!
Jako skvělý příklad můžu uvést třeba Television. Jedna z nejzajímavějších kapel newyorského punku by mě možná hned tolik nechytla, kdyby nebylo jednoho, asi dvouvteřinového místa. Přesně si vybavuji, jak jsem si kdysi v půjčovně DatArt v Paláci kultury půjčil jejich debut Marquee Moon. Líbil se mi, ale teprve když došlo na písničku Venus, byl jsem úplně očarován. A to ve chvíli, kdy se v jakémsi odpovídajícím vokálu ozvalo anglické citoslovce, nejčastěji přepisované jako „huh“ (poprvé v 0.59, chcete-li to přesně). Ve skladbě se to opakovalo jen třikrát, ale to stačilo k tomu, aby mi to otevřelo cestu k celé skladbě, potažmo desce. (Která se časem, potom samozřejmě i z jiných důvodů, zařadila mezi jednu z mých nejoblíbenějších vůbec.) Ale tohle „huh“, možná jen mimoděčná improvizovaná halekačka ve studiu, byl klíč. Spouštěč.
Já vím, v podstatě je to úplná drobnost. Skoro až blbost. Ale z takových blbostí se skládají kouzla!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *