Eugen Brikcius

Výtvarník, básník, prozaik a esejista píšící rovněž latinsky, mystifikátor a filosof Eugen Brikcius se narodil v roce 1942.
Na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání.V 70. letech byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu, v roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“, se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu.

Postila

„Ty, hlavičko upírova, mráz tě bude tupírovat.“ Tak pravil Nikolaj Stankovič – a lépe by to nesvedl ani Vergilius. On totiž, Nikolaj, nikoli Vergilius, přišel na to, že každé slovo je homonymum, aniž by tu tezi uváděl prolegomenaticky v kantovském smyslu, ostatně v jakémpak jiném než v tom, z nějž se pravda line. Je… Číst dál...

Postila

Měl jsem koncept ne na ocet. Na seriál v celém roce. Brzy se však ukázalo, jako by to bylo málo, že sám Milan Uhde též. Nebyla to lež jak věž. Už se nepamatuji, čímž sám sebe matuji, kdo ved tehdy televizi, jako by mu byla cizí, ale pamatuji si, zač stál. Zdálo se, že mně to dají, a potají jsem řek žertem, tedy čertem, že Uhde se souží, neb nemá to, po čem… Číst dál...

Postila

Vloni má žena Zuzana odletěla do Nizozemí na unikátní výstavu Vermeerových obrazů. Můj souhlas nepotřebovala, ale měla. Vždyť jsem celoživotně absolvoval bezpočet interview a na obligátní otázku „Nejlepší tři malíři“ stereotypně odpovídal „Jan Vermeer van Delft, William Turner a Otakar Slavík“. Post illa verba dodávám,… Číst dál...

Postila

Nechci se hádat s hašteřivými osobami, ale jednou z nejlepších literatur je ruská a v té chvále se skví i lecjaký mladý „sovět“. Ovšem takový Gončarov žádný sovět nebyl, i když si rady, tedy sovětu, věděl. Jednou z jeho rad byl Oblomov – a toho jsem měl vždycky rád. Ten ležel v posteli a nejvíc… Číst dál...

Postila

Jednou, ostatně jako tolikrát, jsme stolovali a já znaven jako dosud nikdy, jsem složil ruce, do nich hlavu a usnul. „Eugene,“ probudil mě pozorný spolustolovník Pavel Dykast a ukázal na nového přísedícího. „To je ministr Svoboda.“ Nenapadlo mě nic důvtipnějšího než neblahé proroctví. „Vy ministrem dlouho nebudete.“ A nebyl.… Číst dál...

Postila

Když Zuzana, nikoli v lázni, ale v přízni, a to mojí, poprvé viděla Bruno Kreiského (Kreiští původně vlastnili „Znojemské okurky“), poděkovala mu za azyl a oba účastníci toho spontánního aktu se objali. „Vy jste ten nejlepší,“ pravila Zuzana a měla pravdu pravdoucí. Když o spoustu let později táž Zuzana osobně uviděla… Číst dál...

Postila

Ty tomista, já tomista, pro ostatní není místa. To zní jak „Přišli Josef a Marie a nebylo pro ně místa v hospóóódě“. V tomistické „hospodě“ však bylo místa dost. Jak pro Jacquese Maritaina, tak pro Metoda Habáně s jeho průvodcem, významově se jmenujícím Kazimír Večerka. Ten první… Číst dál...

Postila

Doporučuji jednomu každému, aby si přečetl Psychologii davu od Le Bona. Doufám, že mu nekomolím jméno, jak to činíval filozof Vladimír Borecký. Ten například Josefu Kroutvorovi, rovněž filozofovi, říkal Krautwurm. Ostatně Kroutvor si jméno komolil sám. Dokud jsem mu to osobně nezatrhl, podepisoval se poněkud kafkovsky – Josef K. S odkazem… Číst dál...

Postila

Moje postily jsou zpravidla komentáře pojaté jako literatura. Ta dnešní je jakýmsi apendixem té předcházející. Ostatně tak tomu zhusta bývá v konvolutu románových postil. Post illa verba se vracím ke kódu, jemuž by měl ministr kultury být poplatný. Naprosto se nám hodí do krámu, tentokrát nikoli snědeného, epizoda z mého předposledního románu… Číst dál...

Postila

Ze všech ministerstev je nejdůležitější ministerstvo kultury, neboť bez kultury je obec odsouzena k zániku. Ministr čehokoli by měl umět dvojí. Jednak ministrovat a vedle toho aspoň trochu ovládat jemu svěřený resort. Od ministra kultury lze očekávat, že přinejmenším ví, co to slovo znamená. Napovíme jako už tolikrát moudrému i nemoudrému.… Číst dál...
Další články