Zdeněk Justoň

Studoval ekonomii, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky, jeho zatím poslední publikací byla Ekonomie přírodních národů. Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, v rubrice Skryté zkušenosti magazínu UNI publikuje antropologické portréty různých osobností spojených s touto vědou.

Pět bratrů Rothschildů aneb Jak vyhrát válku

Ve středověku každý člověk patřil k nějaké obci, cechu nebo pozemku, takže jeho osobnost splývala s jeho sociálním okolím. Dnes jsou lidé svobodní a jejich osobnostje odkázána sama na sebe, navíc jsou neoddělitelní od zákonů věcí, takže ztrácejí své antropomorfní rysy. Dříve věcné vztahy mezi majetkem a jedincem… Číst dál...

Piritim Sorokin aneb Proroctví včerejška

Náš dnešní hrdina se narodil v Rusku a zažil v dětství to, co mnohé tamní děti na konci 19. a začátku 20. století: v dětství mu zemřela matka, a tak se s otcem a bratrem toulali tou velikánskou zemí, otec občas někde našel práci, restauroval staré chrámové fresky a ikony. Těžko říci, zda trpěl víc… Číst dál...

Josef Čapek aneb O negramotných básnících

Jiří Kolář kdysi vyprávěl, jak ho jednou v pařížském Musée de lʼhomme, když už si tam poněkolikáté prohlížel černošské plastiky, sugestivně napadlo: vždyť ti lidé neuměli číst ani psát a přitom dělali tak úžasné umění! A tak když se vrátil domů, začal přemýšlet, jak by asi takový analfabet udělal báseň. A zkusil místo… Číst dál...

Ferdinand de Saussure aneb Několik slov o rasismu

V životě se lidem stávají různé zádrhele. Někdy si za to mohou sami, někdy jsou v tom nevině, ale pak za to mohou ti okolo. A tak se nedávno stalo, že se do osidel novodobých pomluv dostal hodný hoch Justin Trudeau, kanadský premiér, považovaný za nejkorektnějšího politika na Zemi. Bylo tehdy před volbami v druhé největší zemi na světě… Číst dál...

Ladislav Jehlička aneb O nesmyslu dějin

Nedávná aféra kolem obnovy Mariánského sloupu poukázala (jak se správně česky říká: „v plné nahotě“) na mizerné sebevědomí českého národa. A to nebyli vesměs představitelé „českého lidu“, kteří se k tomu vyjadřovali, ale dá se říci, že šlo pouze o příslušníky „elity národa“, kteří se tím zabývali. Inu, není se tomu co divit,… Číst dál...

Dva muži ve člunu aneb biocentrismus

S hrůzou zjišťuji, že dnešnímu světu vůbec nerozumím. Tak mě nedávno profesor Jan Zrzavý v Orientaci sobotních Lidových novin ujistil, že člověk jako biologickýdruh se vyznačuje tím, že má dvě pohlaví podle vzorce „samec a samice“, tedy muž a žena. Ale tato jistota je dnes nabourána tím, že oproti tomu stojí „gender“ alias sociální pohlaví,… Číst dál...

Marek Vácha aneb Věda, víra, etika

Jedenašedesátiletá Američanka si porodila zdravou vnučku. Dítě odnosila svému synovi a jeho homosexuálnímu manželovi. Měla sice za sebou už menopauzu, ale sestra synova manžela nabídla své vajíčko a tak manželé hledali již jen ženu, která by jim plod odnosila a dítě porodila. Nechali tedy vajíčko švagrové oplodnit synovým spermatem… Číst dál...

PIERRE MABILLE ANEB JAK ODHALIT BYTÍ

Náš dnešní pábitel se narodil deset let před Velkou válkou, která poznamenala celé evropské dějiny 20. století. Pierre Mabille byl ve své době skutečný pábitel, ostatně svědčí o tom pár citací z jeho CéVéčka, za které by se dnes nestyděl žádný adept zaměstnání u soudobého iluzionisty Muska. Posuďme sami: pocházel z Remeše, ano… Číst dál...

GUNNAR HEINSOHN ANEB KRÁTKÝ KURS DEMOGRAFIE

Lidstvo. Už to samo slovo vzbuzuje dojem masy. A od slova „masa“ není daleko ke slovu „maso“. Takže šprýmaře ihned napadne, že lidstvo je vlastně masa masa. Ale odkdy je vlastně lidí „masa masa“? Z počátku tomu tak jistě nebylo. Dnes se spekuluje o tom, že lidstvo se objevilo v Africe snad už před 300 tisíci lety. To je pěkná řádka let! Donedávna… Číst dál...
Další články