Dan Flores aneb Povídání o Hyperindiánech

Bylo to v roce 1974, kdy se bývalé Československo těžce vzpamatovávalo z husákovského „Poučení z krizového vývoje“: právě tehdy se v Praze objevila výstava s báječným názvem Americký západ. Byl to tehdy první závan svobody, který návštěvníci po mnoha měsících ucítili. Obzvláště proto, že hrdinové oné výstavy byli slavní indiánští válečníci… Číst dál...

TGM aneb Báje o vladaři

Na podzim budeme mohutně slavit stoleté výročí československého státu. Abychom se v tom trochu vyznali, tak počítejme. Československý stát vznikal osm let : začalo to Clevelandskou dohodou v roce 1915 a skončilo definitivním stanovením hranic nového státu v roce 1923. Za těch oslavovaných sto let se tento stát nedožil pětadvacátého výročí své… Číst dál...

Kai Donner aneb Jazykozpytec mezi samojedy

Říká se, že není kouře bez ohně a zní to tak trochu jako přísloví. Ale rovněž platí, že není národa bez nacionalismu. To už nezní jako přísloví, ale je to pravda. A dvojnásob potom tam, kde ve státním útvaru žije národů více. Ostatně vzpomeňme si na „dlouhé století“. Tím se rozumí doba od roku 1789 do roku 1914, tedy od Francouzské… Číst dál...

František Palacký aneb Český grimoár

Začněme vysvětlením titulku. Grimoár je počeštěné slovo grimoire, vzešlé původně z francouzského slova grammaire, a ve středověku to znamenalo zcela jednoduše „gramatiku“. Samozřejmě latinskou, které nevzdělanci nemohli vůbec rozumět, takže jim to slovo zřejmě znělo jako nějaké zaklínání. Proto se časem, přesmykem jeho významu, přeneslo… Číst dál...

MARCEL DETIENNE ANEB O VŮNÍCH ŘECKA

V Asýrii kdysi žila královská dcera Myrrha, která se na smrt zamilovala do svého vlastního otce. Tuto lásku jí vnukla bohyně lásky Afrodita a uvádí se celá řada důvodů, proč se tak stalo, ale ty nejsou pro náš příběh důležité. Dceři se podařilo otce oklamat či opít, nevíme. Ale ona s ním spala jako neznámá dívka po dvanáct nocí.… Číst dál...

Thomas Cahill aneb co jsou to evropské hodnoty…

Když se v nedávné době na hranicích Evropy začaly objevovat davy utečenců ze zemí, jejichž státní útvary jsme my, lidé ze Západu,předtím chaoticky, ale účinně destabilizovali válečnými zásahy, začali jsme se pídit po tom, co nás vlastně od nich odděluje. A tak přišly na přetřes „evropské hodnoty“. Sakra, ale co to… Číst dál...

Když se řekne J. R. R. T. aneb jak se stát demiurgem

Pro nás je to divné jmenovat se J. R. R. T. Ale pro Angličany je to docela běžné. Takže se pokusme toto jméno dešifrovat. Písmeno J znamená rozšířené evropské křestní jméno Jan, anglicky John. Písmeno R reprezentuje křestní jméno Reuel, což nám trochu zní německy; skutečně, otec našeho neznámého byl německého původu. Ale syn ho vlastně nikdy nepoznal,… Číst dál...

Čeněkm Zíbrt JAKO ZVLÁŠTNÍ POSEL ČESKÉHO LIDU

Americký antropolog Murdock napočítal zhruba šedesát rysů, které jsou společné pro všechny lidské kultury, jež byly historicky nebo etnograficky popsány, a jimiž se zároveň tyto lidské kultury liší od chování primátů. Najdeme mezi nimi dávání darů, dekorativní umění, hygienu, lékařství, návštěvy, pověry, dědictví, oběti, tkaní,… Číst dál...

Jan Tesař aneb Historie čelem ke zdi

Jsou lidé, jejichž curriculum vitae vydá za čtyři životy „normálních“ jedinců. A právě k nim patří i český historik Jan Tesař. Ostatně posuďte sami. Ze začátku to bylo bez zádrhelů: když mu bylo dvacet tři let, dokončil studium na „fildě“ Univerzity Karlovy a nastoupil do Vojenského historického ústavu. To je ten, co je přilepený… Číst dál...

Zygmunt Bauman aneb O tekuté sociologii

Kouzelný dědeček stojí na rohu ulice, velkou tašku s vědomostmi u nohou a zapaluje si svoji faječku. Člověk by ho nejraději objal a chtěl, aby mu ten stařeček vyprávěl a přitom si bafal svůj tabáček. Ale on jeho život nebyl moc na povídání pro vnoučky. Spíše šlo o horor, kterých východní Evropa zažila od 19. století… Číst dál...