Zdeněk Justoň

Studoval ekonomii, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky, jeho zatím poslední publikací byla Ekonomie přírodních národů. Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, v rubrice Skryté zkušenosti magazínu UNI publikuje antropologické portréty různých osobností spojených s touto vědou.

Ibrahim Ibn Jakub aneb frága matka měst

Už od školních let známe tajuplné jméno Ibrahim ibn Jakub. Naši učitelé nám vyprávěli, že to byl dávno a dávno před Karlem IV. a Janem Husem arabský kupec, který dorazil do Prahy a moc si to tady prý pochvaloval. Údajně to byl emisar córdobského chalífátu, který navštívil české země někdy kolem roku 965. Proč se tento muž ze vzdálené… Číst dál...

Yuri Slezkine aneb exkurze do židovského století

Náš dnešní hrdina se jmenoval Jurij Slezkin a narodil se v docela zajímavé době a dá se říci, že díky té době i v pozoruhodné zemi: bylo to v roce 1956 a jeho rodištěm byla Moskva. V Sovětském svazu se začaly lámat ledy, když tehdejší šéf komunistické partaje Chruščov vytáhl ze sejfu Stalinovy zločiny a veřejně se o nich… Číst dál...

Zdeněk Neubauer aneb Pán příběhů

Postmodernu chápu jako renesanci světa. Dosti možná, že postmoderna je vůbec první renesancí, to jest – kosmicky mi opravdu připadá moudrá – v tom smyslu, že dává skvělou příležitost pěstovat lásku k moudrosti: dovoluje rehabilitovat tuto ctnost a vážit si jí právě na pozadí různých výstřelků – fundamentalistických či agnostických.… Číst dál...

Peter Berger aneb jak se Vídeňák stal náhodným sociologem

Jeho kniha Sociální konstrukce reality je v Americe považována za pátou nejdůležitější práci z oboru sociologie ve 20. století. Ale jak se říká, tam za velkou louží je každý odněkud. A to autorovo „někde“ bylo ve Vídni a jeho „kdy“ byla doba, když se rozjížděla největší hospodářská krize moderní doby – rok narození 1929.… Číst dál...

Jiří Sádlo aneb Krajina našich srdcí

Je léto a do přírody se auty řítí davy lidí z Prahy. Na vesnické návsi se mezi pobíhajícími rodinkami s dětmi a pestrobarevně vyvedenými cyklisty někde blízko u místní hospody objeví zmožený tulák s baťohem. Nikdo by netušil, že tenhle týpek s bystrýma očičkama je pan vědátor z Akademie věd. Obzvláště… Číst dál...

Tony Judt aneb Problémy intelektuála ve 20. století

Když člověk hledá nějaké dobré zaměstnání, první co musí udělat, je napsat CV. Je to docela umění dát dohromady o sobě něco jako kádrový profil v takové kvalitě, aby uchazeč o místo zaujal zaměstnavateleDnes se to dokonce učí už i na školách. Soubory CV potom plavou ve vodách internetu jako dravé ryby, které chtějí jediné:… Číst dál...

Serge Moscovici aneb Společnost proti přírodě

Co se životem, když se narodíte v roce 1925 v rumunském městě Brăila se jménem Srul Hersh Moskovitch a ve třinácti letech vás vyloučí ze školy, protože jste se narodili v židovské rodině a  v šestnácti vás zavřou do pracovního tábora, odkud vás vysvobodí až Rudá armáda, ale pak raději zase uprchnete, protože jdou opět… Číst dál...

Šlomo Sand aneb mají všichni Židé stejnou DNA?

Všichni si ještě pamatujeme z dějepisu, že jedna z prvních zmínek o Praze pochází z 10. století, kdy jistý Ibrahím ibn Jakub, arabský kupec a vyslanec cordóbského chalífa, píše ve své cestopisné zprávě o „městu Brágha, jež sousedí s územím Turků a je vystavěno na řece, která tam je…“ a následuje… Číst dál...
Další články