Zdeněk Justoň

Studoval ekonomii, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky, jeho zatím poslední publikací byla Ekonomie přírodních národů. Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, v rubrice Skryté zkušenosti magazínu UNI publikuje antropologické portréty různých osobností spojených s touto vědou.

Miroslav Černý aneb poučený cestopis

Žijeme v době, kdy je snazší se dostat od nás na druhou stranu světa než cestovat ze Šluknova do Valtic. Miliony lidí putují po zeměkouli s leteckými společnostmi, aby se kochaly turistickými atrakcemi, ať jde o díla umělecká v Louvru nebo o domorodé tance na březích Rio Negro. Patří to do spotřebního… Číst dál...

Antikomplex aneb jak to bylo se Sudetami

Dnes je běžně rozšířená služba, která nabízí, že můžete strávit dovolenou kdekoliv na světě v cizím bytě nebo domě. Přijedete, vyspíte se v cizích peřinách, najíte se z cizích talířů cizími příbory, vysedáváte na cizích židlích u cizích stolů, myjete se v cizím umývadle, používáte cizí ručníky a záchody.… Číst dál...

Daniel Everett aneb vědecký spor z pralesa

I přijel až z Massechusetts na Moravu do Olomouce mág Chomsky, aby se účastnil lingvistické konference, ale do české duše se nezapsal tím, co pro lingvistiku vykonal, nýbrž že srovnal nesrovnatelné, když český disent označil za fešácký a protěžovaný, zatímco salvadorský byl krvavě potlačený a západními intelektuály… Číst dál...

Pierre Beck, Paul Huard: život na saharské křižovatce

Z hlubin koloniální doby se vynořila jedna vědní disciplína, která  dnes bojuje zuby nehty o přežití. Je to etnologie. Jejím úkolem  bylo napomáhat koloniální správě ve věcech veřejných, což bylo  v zemích plných podivných domorodců, téma poněkud delikátní.  Na čí stranu se postavit? Budou se domorodá etnika studovat proto,  aby jejich… Číst dál...

Sabine Kuegler: prales, divoši a jedna dívka

Po roce 1989 vtrhly gendre studies i do poněkud zatuchlého českého světa. Ale trvalo několik let, než se zformovala sociologická obec a ustálil bulvár zhruba do dnešní podoby. Teprve potom mohl začít nový boj za práva žen. Nejdříve se ovšem musely zrušit všechny symboly, jimiž obšťastňoval ženy komunistický režim, a až poté jsme se mohli… Číst dál...

Emmanuel Todd: zrod evropské modernity

Byl rok 1976. Osm roků po sovětské invazi do Československa. Tehdy se v Paříži objevil šestadvacetiletý mladík, který předpověděl kolaps Sovětského svazu a jeho říše zla. Stačila mu k tomu demografická data. Zajímavé na tom je, že jeho kniha nebyla nikdy přeložena do češtiny. Ten mladík se jmenoval Emmanuel Todd. Postupem… Číst dál...

Dorothy Carringtonová: Tajuplné a magické na korsice

Nikdo nemůže být tak podivnou postavou jako aristokratka narozená v hrabství Gloucester, jejíž rodina vždy sloužila anglické koruně jako její úderná pěst a která se nakonec čtyřicet let věnovala historii Korsiky. Nic­méně už její dědeček byl vynikající botanik a nikoliv voják a účastnil se první vědecké výpravy do Tibetu, ale… Číst dál...

Mary Heimannova: Tady někdo selhal

Byla, nebyla jedna anglicky píšící historička, kterou by pravděpodobně nikdo v Česku neznal, snad jen některý specialista na dějiny náboženství, což byl obor, jemuž se tato historička předtím věnovala. Nevím už, kdo příhodně napsal, že tato žena se dopustila fatální chyby: psala o Československu. Přitom je pozoruhodné, že její kniha… Číst dál...

Simon Schama aneb krajina v naší paměti

Evoluční psychologové, poslové nových zpráv o našem druhu Homo sapiens, říkají, že se naši biologičtí předkové vyvíjeli ve východoafrické savaně, odkud jsme si přinesli způsoby adaptace na různá prostředí díky naší fyzické i psychické konstituci. Podle této teorie naše chování silně motivují emoční reakce na prostředí, jakými… Číst dál...

Michel Perrin: indiánská cesta do podsvětí

Každý z nás si ještě pamatuje, alespoň rámcově, o co jde v řeckém mýtu o pěvci Orfeovi a krásné Euridiké. Než se pustíme do dalšího výkladu, zopakujme si alespoň stručně jeho děj. Orfeus byl jedním ze slavných Argonautů a jeho jméno pochází od slova orfné, „temnota“. Proč? O tom právě ten mýtus vypráví.… Číst dál...
Další články