Ondřej Galuška: Je těžké se vyrovnávat s tím, kam věci směřují

Výmluvný je u nové nahrávky Ondřeje Galušky už jen její samotný název Stručný úvod do filosofie marnosti. Chce se u něj věřit, že je myšlen pouze sarkasticky; jenomže některé skladby jsou tak trefným komentářem či jen do detailů výstižným reflektováním současné reality, že je skoro až s podivem, že s tím tématem někdo přišel… Číst dál...

Hrivňák / Bouška / Janoušek

Nemohu si pomoci, ale podobné názvy hudebních formací, kdy interpret před publikum předstupuje pod svým vlastním jménem, bych čekal – a připomeňme, že mají tradici – spíš v jazzu či folku. U rockové kapely přece jen působí nezvykle a trochu bizarně, obzvláště pak mimo mainstream, kde mnozí uvádějí různé nicky… Číst dál...

Hippie Chippies

Mělník je hrdé vinařské město na soutoku Vltavy s Labem, ale také – podobně jako Kladno nebo Říčany – nějaký čas už fakticky skoro předměstí Prahy.  Možná i to mělo vliv na to, že tu byla vždy čilá hudební komunita, a fungovala řada kapel, jejíž členové „pendlovali“ mezi oběma městy. A kdybychom měli hledat nejvýraznější… Číst dál...

Boo: Pamětníky taky nemá každý

Kvarteto Boo, jedno z mladších ramen pověstné delty Dunaje, se rozhodlo následovat svůj otcovský tok a také před časem oznámilo comeback. Jistě to bude mít těžší, protože jednak nikdy nebylo tak mohutné ani populární jako samotný Dunaj, a jednak se hudební scéna za těch deset let odmlky víc než proměnila. I to byl důvod si o tom… Číst dál...

Z přízemí: Katastr

Táborská scéna bývala pojem. Vlna, kterou kdysi vzedmula skupinka Američanů, usídlená v periferním bývalém mlýně, zvaném C.E.S.T.A (neboli Cultural Exchange Station in Tábor), jejímž jádrem bylo zběsilé jazz-corové duo Sabot, ovlivnila celou generaci mladých nadšenců a inspirovala po skoro dvacetiletí řadu místních, personálně… Číst dál...

Z přízemí: Čtvrt na smrt

Přiznám se, že již léta si v praxi ověřuji teorii, že už podle názvu se často dá dobře odhadnout, jakou hudbu bude dotyčný soubor provozovat a často i jaký má názor na svět. U skupin pojmenovaných Slza či Poetika asi nepřekvapí, když mají blízko ke kýči, formace s názvem Punk Floyd asi nebude hrát jazz, ale přesto… Číst dál...

Z přízemí: Red Torch

Red Torch Skeptici s oblibou říkají, že už bylo v populární hudbě vše vymyšleno a že tónů je ostatně jen pár. A to, že všechny úspěšné žánry se cyklicky vracejí a někdy i vytvářejí nové trendové vlny, také není nic překvapivého. Přesto je vždy zajímavé sledovat, jak si pro sebe mladá hudební generace znovuobjeví… Číst dál...

Ventolin – Návrat na pódia byl super

David Doubek aka Ventolin je na naší hudební scéně docela zajímavým úkazem. Pohybuje se spíše na nekomerční scéně, ale když pak vystoupí například na brněnském náměstí, dorazí za ním několik tisíc lidí – a to i v dnešní době, kdy se kvůli společenské nejistotě na koncerty chodí spíše méně než více. Zajímavé jsou… Číst dál...

Z přízemí: Rajtaraj

Při ohlédnutí za vývojem tuzemské hudební scény se dá docela dobře zpětně určit, jaký byl v jakém časovém období módní trend či vlna… Například s počátkem nového tisíciletí u nás zavládla masová obliba world music, slovní spojení „balkánská dechovka“ se stalo často skloňovaným, a kapely jako Traband, Neočekávaný… Číst dál...