Analýza očistce: Veronika Holcová

Veronika Holcová – pamatuju si ji jako ilustrátorku jedné z vůbec prvních knížek, co vydalo nakladatelství Baobab: Pohádky pro pana Izru Kateřiny Klaricové. Rok 2000. Jemná, křehká kresba; postavy, vítr, motýlí křídla. Měla tehdy za sebou studia pražské Akademie výtvarných umění, a to u těch nejlepších z možných: Bedřich Dlouhý,… Číst dál...

Jedna k jedný

To komiksové album vypadá slibně rovnou od obálky! Nahatá snědá kráska tady metelí k vodě, kde už se neohrabaně cachtá její boubelatá zrzavá kámoška. Nad hlavou slunce coby obří ňadro, v dálce dva zoufalí surfaři – a taky útěšný ostrov. Ta první holka se jmenuje Vendy, ta druhá Olga. Obě jsou trochu periferní živly, trochu společensky… Číst dál...

Tisíc očí Harryho Jelínka

Kdo byl Harry Jelínek, ví dneska skoro každý. Přece ten, co za první republiky obalamutil americké byznysmeny! Legendy praví, že jednomu prodal v jednatřicátém Karlštejn, druhému pak o sedm let později linku pražské tramvaje číslo jedna. Míň se píše o Jelínkových aktivitách za druhé války: byl velký fanda Hitlera a Heydricha, štval… Číst dál...

Rty po víně: Markéta Bartíková

Naslouchání Josef Paseka Stará škola 2022 Když dva dělají totéž, je to vždycky totéž – anebo není? Notabene když jde o rodiče a děti. Když píše verše dcera spisovatelky a syn spisovatele, musejí šlapat nutně v jejich stopě, anebo si zvládnou prorazit cestu po svém? Dva příklady z poslední doby mohou posloužit jako pars pro toto:… Číst dál...

Michael Rittstein: Nohy na stole

Rittstein – čili jízda na kameni. Nebo jízda kamenem. Prostě schopnost „osedlat“, ztvárnit a zdolat i to nejtvrdší, zdánlivě nezdolné téma. Téma, které má paměť, dějiny, silnou linii organických předchůdců. Malíř Michael Rittstein, jemuž bude letos v září pětasedmdesát let, patří minimálně po devětaosmdesátém roce, spíš… Číst dál...

Pohádky: Eugène Ionesco

Osmadvacátého března před třiceti lety zemřel Eugène Ionesco. Jedna z klíčových postav poválečného absurdního dramatu, původem Rumun, od dvaačtyřicátého roku natrvalo usazený ve Francii. Taky prozaik – a v neposlední řadě autor pohádek. Napsal čtyři. Vyprávěl je původně své dceři Marie-France, narozené v srpnu 1944; v textech, které… Číst dál...

Petr Krejzek: Spíš stojím v ústraní jako Andy Fletcher, jestli mi rozumíš…

Je spojený se značkami jako Živel a ReDesign. Nejprogresivnější časopis, co tady byl od půlky devadesátek, plus designové studio, které má za sebou spoustu realizací: od značky MeetFactory přes transformaci Respektu po nový vizuální styl Prahy 6. Petr Krejzek alias Morten. Je mu osmapadesát. Učí v Praze na UMPRUM, a když… Číst dál...
foto-archiv-SB

Simona Bohatá: Musím být tím druhým

První knihu vydala před šesti lety: Máňa a my druzí. Mluvilo se ale víc o těch, co přišly pak: Všichni sou trapný (2019), Klikař Beny (2021) a nejnověji Zbabělí hrdinové (2023). Simona Bohatá, ročník 1965. Vyrostla v Praze na Žižkově – právě v letech, kdy se tam naplno rozbíhala asanace. Dnes žije u Jindřichova Hradce. Proč „zbabělí… Číst dál...

Zlehka a vyrovnaně

Poznámka k pravidelnostem a nepravidelnostem v české literatuře po roce 2000 Nedávno přistál na knihkupeckých pultech román Strach nad Bobří řekou. Jaroslav Foglar tu knížku napsal v devětaosmdesátém, poprvé vyšla o rok později. Teď se dočkala reedice pod hlavičkou Albatrosu, který pořádá Foglarovi, ročník… Číst dál...

NAŠE PRÁCE JE TAJNÁ: Život a dílo Darbyho Crashe 

Když jsem psal před lety v knize Punk je mrtvý – a kdo ne? typologii amerického punku a posloužil si pro ilustraci prototypickou čtyřkou Dead Kennedys, Black Flag, Misfits a Minor Threat, trochu mi uniklo, že jedna kapela spojuje všecky tyhle čtyři mezní polohy v jednom: Germs. V září, šestadvacátého, je to právě pětašedesát… Číst dál...