Petr Procházka

Autor knih Indiánská kniha mrtvých (2004), Tanec slunce, krvavý rituál síly a posvátné bolesti (2006) a Posvátná místa Severní Ameriky (2008). Natočil mj. autorský dokument o severoamerických Indiánech To The Place Of Origin (K místu počátku, 1994), oceněný mnoha festivalovými cenami. Je dramaturgem, scenáristou a režisérem řady TV pořadů a dokumentů. Přednáší o nezávislém filmu a indiánské tématice. Nadále se intenzivně zabývá studiem severoamerických Indiánů, způsobu „jiného“ myšlení a psychologií vědomého a nevědomého jednání člověka.

SEVEN REIZH: la Barque Ail​é​e et l’Albatros .​.​.​quand s’envolent les mots​.​.​.

Srovnávat toto album s předchozími je trochu ošidné. Projekt-kapela dvou francouzských otců zakladatelů ─ Claude Mignon (kompozice, kytary, klávesové nástroje) a Gérard Le Dortz (texty, narrator) – funguje už čtvrstoletí. V roce 2001 vydali koncepční debut Strinkadenn’ Ys o kameníkovi jménem Enora, který dokázal kusům skály vdechnout… Číst dál...

Neo Archē Pearls

Fabio Rambelli je italský akademik, který vyučuje, a především zkoumá japonské náboženství a kulturní dějiny na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře (UCSB). Rory Lindsay je odborným asistentem na Torontské univerzitě se specializací na tibetské náboženství a editorem obří překladatelsko-výkladové práce… Číst dál...

Join the Din: ¿Change!

Nehorázně a neurvale vyhřeznutý, roztrysknutý monumentální sopouch řízné, mistrovsky řízené hudební valby – to si nesu z loňské první desky Elephants In Autumn Rage. Pro přirovnání z českých luhů snad k momentům Vertigo či odnožného potomka Muff a za La Manchem londýnského úletného bigbandu WorldService Project.… Číst dál...

AMOEBA SPLIT: Quiet Euphoria

Proč kvaltovat, že. Kapela z malého galicijského přístavu A Coruña vydala debut Dance of the Goodbyes (2010) skoro po desetiletí fungování a mistrovskou dvojku Second Split až v roce 2016. Čili žádní nováčci. Leckdo je formálně řadí k jazzové fúzi, progresivnímu rocku nebo canterburské scéně, k čemuž mohou svádět jimi… Číst dál...

MATA ATLANTICA: Retire e Ritmo

Mata Atlântica je jedním z druhově nejbohatších ekosystémů na planetě. Kdysi pokrýval mnoho milionů hektarů podél brazilského pobřeží v Bahii. Mizí. Z mnoha příčin. Už jen 10 % tohoto deštného pralesa zbylo. Nedotčeno. Stále jsou zde ale objevovány nové, endemické živé druhy. Hyperaktivní muzikant Markus Reuter tam v roce… Číst dál...

DIE WILDE JAGD: ophio

Mezi lety 2015 a 2020 vznikla tři studiová alba – dokumenty hudebního vývoje německého autora a producenta Sebastiana Lee Philippa v (nejen) elektronickém projektu Die Wilde Jagd s kolegou Ralfem Beckem. Coby mezihru před letošním ophio vydali loni pro festival Roadburn dlouhou kompozici Atem. Zatímco první věci bylo možno… Číst dál...

UUNDERGROUND – LIDSKÝ PORTRÉT: Rudolf Prekop

Fotografických knih je při dnešních možnostech digitálu ročně vypouštěno kdoví proč i tiskem tisíce. Chlubná potřeba sdělit cokoli. Klokotavý potůček za chalupou, zmuchlaná duchna, zhnisaný palec, psík zamotavší se do praporu na demonstraci, cokoli. Pak jsou publikace tematické, generační či jako v tomto případě mezigenerační.… Číst dál...

JEFF BERLIN: Jack Songs

Čas zrychluje. Kdysi se deset let v přerodu k čemusi novému rovnalo revolučnímu objevu. Ve všem. Kánon je ale dán. Jako kámen. Časem obrůstaný záchytným životem z dáli nalétavých rostlin, abrazován vichry, hybnými ledy i neurvalým sluncem. Když v říjnu 2014 umřel velevlivný muzikant-basák-skladatel-zpěvák Jack Bruce (1943–2014), mnozí… Číst dál...

TWOMBLEY BURWASH: Grak II Blak

Ať už někdo vynalezne novou škatuli pro muziku, kterou si po svém jedou svérázníci typu XII Alfonso, Armelle LC, Craig Fortnam nebo tato specialita otce a syna McDadeových z anglického Bradfordu. Když do jazzu švihali epesní střelci Miles či Herbie rockovou elektrickou psychedelii, to byla rychlovka – prostě jazzrock. Když… Číst dál...
Další články