Autor: Jakub Potůček - 3. stránka - kulturní magazín Uni

Břetislav Petránek, sídliště Labská 2, Hradec Králové, 1969–1977

04/201607/2009 Jakub Potůček

V roce 1969 byl dokončen projekt jednoho z nejlepších královéhradeckých panelových sídlišť – Labské kotliny 2, který svému šéfprojektantovi, architektu Břetislavu Petránkovi vynesl státní cenu na celostátní přehlídce architektonických prací za období 1972–1973. „Myšlenka zastavět zbylé okrajové pozemky v Labské 2 sídlištěm… Číst dál...

Jindřich Halabala, židle H 79, kolem roku 1930

04/201606/2009 Jakub Potůček

S prudkým rozmachem nové utilitární architektury purismu a zejména funkcionalismu na přelomu 20. a 30. let šel ruku v ruce i design předmětů denní potřeby a nábytku, jenž mnohdy předčil i ty nejodvážnější architektonické kreace. Materiálem doby se stala chromovaná ocel, kruhového nebo čtyřhranného… Číst dál...

Obálka sborníku nové krásy život II, 1922

04/201605/2009 Jakub Potůček

Společný návrh skupiny Puristická čtyřka (Jaroslav Frágner, Karel Honzík, Evžen Linhart, Vít Obrtel), Jaromíra Krejcara, Bedřicha Feuersteina a Karla Teiga. „Nové umění přestane býti uměním“ (Ilja Erenburg) proklamovala mimo jiné ve svém manifestačním Sborníku nové krásy Život II právě zrozená česká avantgarda. S podtitulem Nové umění… Číst dál...

Václav Aulický, Jindřich Malátek: Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové, 1977–1982

04/201604/2009 Jakub Potůček

Jedním z vynikajících produktů architektury pozdních sedmdesátých let je komplex budov automatické telefonní ústředny s retranslační věží, postavený v letech 1977–1982 podle projektu pražských architektů Václava Aulického a Jindřicha Malátka. „Tranzitní telefonní ústředna (TTÚ) stojí na levém břehu Labe u nového… Číst dál...

Michal Juha, Jan Topinka – Pavilon pohotovosti a Heliport fakultní nemocnice v Hradci Králové, 2006–2008

04/201603/2009 Jakub Potůček

Architektonické řešení, stejně jako hmotové uspořádání pavilonu refl ektuje podle mínění autorů důležitost objektu „pro akutní záchranu lidských životů“. Po vzoru slavného rčení zakladatele tzv. chicagské školy, architekta Henryho Sullivana, je zde vše logicky podřízeno funkci, která sleduje v tomto případě i lékařskou… Číst dál...

Růžena Žertová, obchodní dům Prior Pardubice 1971–1974

04/201602/2009 Jakub Potůček

Pardubice nejsou jen synonymem chutného perníku či dostihového sportu, ale i kvalitní moderní architektury. Vedle vynikajícího krematoria od architekta Pavla Janáka, které proslavila Herzova černá komedie Spalovač mrtvol, tu najdeme i jednu z nejhodnotnějších staveb sedm desátých let – obchodní dům Prior. Loňského… Číst dál...

Oskar Olár, Lubomír Šlapeta: Ředitelství vítkovických železáren Klementa Gottwalda, Ostrava–Vítkovice (1961–1965)

04/201601/2009 Jakub Potůček

Stavba v areálu tak významného podniku a samotné výkladní skříně československého těžkého průmyslu nebyla – pokud je nám známo – publikována v odborném tisku a dosud se dokonce ani nepodařilo objevit projektovou dokumentaci. Není tudíž divu, že tato nepochybně kvalitní architektura, kterou Charles Jencks souhrnně označuje… Číst dál...

František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný – Československý pavilon na Expo 58 v Bruselu, 1956–1958

04/201612/2008 Jakub Potůček

Roku 1956 zvítězil v užší soutěži na Československý pavilon pro světovou výstavu EXPO 58 v Bruselu v konkurenci návrhů několika architektů zvučných jmen projekt týmu Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. A nutno dodat, že zvítězil zcela po právu, neboť mezi studiemi Bohuslava Fuchse,… Číst dál...

Jaromír Krejcar, Zdeněk Kejř (spolupráce L. Sutnar, B. Soumar) – Československý státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži 1937

04/201611/2008 Jakub Potůček

Československo na světových výstavách reprezentovala celá řada vynikajících pavilonů. Jediný z nich však tehdejší architektuře nejen konkuroval, nýbrž ji i dalece předčil. Řeč je o pavilonu ČSR na Světové výstavě v Paříži z roku 1937, který navrhla vůdčí osobnost české architektonické avantgardy Jaromír… Číst dál...

Oskar Olár: Gravitační přehradní nádrž a úprava pitné vody 1949–1955, Klíčava–Zbečno

04/201610/2008 Jakub Potůček

Plány vynikajícího, leč pozapomenutého vodohospodářského komplexu nakreslil Oskar Olár v jednom z ateliérů pražského Stavoprojektu na začátku roku 1949. Na celku, kterému architekt věnoval mimořádnou pozornost nefascinuje jen jeho spektakulární podoba, připomínající spíše náročně řešený lázeňský dům či přímořské… Číst dál...

Další články

Protože si 3. června celý kulturní svět připomene sté výročí úmrtí Franze Kafky, květnový magazín UNI se rozhodl připomenout tuto velkou literární osobnost monotematickým číslem, které nahlíží autorovo dílo a odkaz ze všemožných stran. Samozřejmě neopakujeme základní informace o Franzi Kafkovi jako je jeho životopis nebo rozbor jeho děl, na toto téma i v češtině vyšla řada kvalitní literatury. Spíš si vybíráme jednak zajímavé detaily jeho tvorby, například zálibu v kreslení, jednak jeho dopad na další umělecké žánry, jako je film, divadlo, výtvarné umění či hudba.
Březnové UNI dokládá, že kulturní sezóna se s blížícím se jarem konečně začíná pořádně rozbíhat. Vidíme to na zvětšujícím se rozsahu rubriky UNI doporučuje, ale i na aktuál ní titulní stránce, která zve na koncert jedné z hlavních hvězd brněnského JazzFestu. A také se uvnitř čísla dočtete o dalších akcích, které se na nejbližší dobu chystají.
Lednové vydání kulturního magazínu UNI se obsahově pohybuje, jak už bývá zvykem, ve dvou časových rovinách. V té ryze současné představujeme momentálně hvězdnou mladou osobnost stylu americana Allison Russell a v souvislosti s jejím profilem přinášíme i obsáhlý esej o provázání americany se současnými společenskými trendy v USA. Z rozhovorů upozorňujeme na povídání s členem skupiny King Crimson či spolupracovníkem Petera Gabriela Tonym Levinem, nebo na další povídání muzikanta Jana Fice, tentokrát s jeho brněnským kolegou, zpěvákem Karlem Heřmanem, frontmanem kapely Šankišou. V nehudební části představujeme amerického avantgardního všeuměla Harryho Smithe, přinášíme analýzu české literatury po roce 2000 a hovoříme se spisovatelkou Simonou Bohatou.
Rozsáhlým titulním materiálem si poslední UNI roku 2023 připomíná osmdesáté narozeniny jedné z nejoriginálnějších zpěvaček a skladatelek Joni Mitchell. Portrétním rozhovorem představujeme českého jazzového hudebníka a skladatele Roberta Fischmanna a rozsáhlou studií seznamujeme čtenáře s Dežem Hoffmanem, fotografem slovenského původu, který se etabloval ve velkém světě hudby a portrétoval Beatles, Franka Sinatru, Jimiho Hendrixe a mnoho dalších slavných muzikantů. Přinášíme také bizarní příběh Roberta Macka McCormicka, původce největší sbírky terénních nahrávek texaského blues a další lidové hudby, se kterou se svět seznamuje až nyní, několik let po jeho smrti.
Listopadové UNI patří mezi ta vydání, která se věnují jednomu jedinému tématu, opracovávanému ze všech stran. Tentokrát linorytová obálka již tradičního spolupracovníka Michala Cihláře láká na čtení o hudebním, filmovém i televizním fenoménu jménem Blues Brothers. Věnujeme se mimo jiné hereckým kariérám obou protagonistů Johna Belushiho a Dana Aykroyda, přinášíme původní rozhovor s kytaristou Blues Brothers Bandu Stevem Cropperem, zevrubně probíráme zajímavosti z oblasti memphiského soulu i chicagského blues, z nichž se skládá nezaměnitelný hudební styl Blues Brothers, a přinášíme spoustu dalšího zajímavého čtení týkajícího se tohoto pozoruhodného projektu.
O slovenské politice i o hudbě si povídáme v titulním rozhovoru říjnového UNI se zpěvačkou a autorkou Katarzií. Slovenskou společnost komentuje i projekt Drť, jehož koncert na nadcházejícím festivalu Alternativa anoncujeme profilovým článkem. Podzimní koncertní nabídka stála i u zrodu materiálů o King Crimson, návratu alternativních legend Henry Now či unikátním hudebním nástroji Omniwerk. Z umělecké oblasti hudby se pouze dotýkající nabízíme rozhovor s jedním z kmenových fotografů magazínu UNI Karlem Šusterem.
Zářijové, poprázdninové číslo kulturního magazínu UNI, se logicky ve větší míře ohlíží: a to za letními festivaly, na kterých se zástupci autorského okruhu objevili. Rozsáhlou reportáží se vracíme v Colours of Ostrava, přehledným článkem si projdeme festivaly "dělané s láskou k lidem a hudbě", mezi něž Jiří Moravčík vybral mimo jiné i Boskovice, ze zahraničí navšívíme festival world music v Kremži. Ohlížíme se bohužel i ve dvou dalších článcích: nekrolozích hudebního publicisty Jiřího Černého a významného amerického muzikanta Robbieho Robertsona. Naopak žhavou současnost reflektujeme v rozsáhlém rozhovoru s multitalentovaným Jakubem Königem, jehož osou je umělcovo právě vycházející sólové album Hvězdy.

Ač by se to našinci na první dobrou nemuselo zdát, pohybujeme se tentokrát na domácí hroudě. Hudebně i mentálně ovšem značně posunuté na nefalšovanej Divokej západ. Pro Honzu Richtera to není módní záležitost, ale letitej interest a dřina. A časté a dlouhodobé pobyty za louží, který dodaly záměru na autenticitě. Back to Bute je vzpomínkou na jeho dřevnější období, kdy po otevření dveří pomalu jakýhokoliv podniku od Žižkova po Vršovice na vás vykouk Janny Richter. Jeho současné nablýskané elektro buggy má ale taky něco do sebe.
Na Charleye Crocketta jsem narazil náhodou díky jeho drásavýmu desperátskýmu hobo songu Killers of the Flower Moon, který má navíc geniální grafickej klip. Doporučuji také dohledat. Při dalším rolování jsem ale zjistil že jeho pravá stezka vede hlavně do westernově pompézního country. A to mě překvapivě baví ještě víc. Tenhle Texasan totiž ten těžkej bourbon zdatně ředí sympatickým nadhledem a sebeironií. A ty songy sou navíc prostě skvělý.
Je fajn když se někdo vrací ke svým tradicím, k folkloru předků. A pak ho třeba přetaví k obrazu svýmu. A pak tu je ještě jedna věc, která mě baví snad ještě víc. Když si někdo do úplně cizího folkloru vědomně zapustí svoje vlastní kořeny. A ještě navech si k tomu natočí klipovej eastern. Pak tu máme parádní Moraviánu alá Honza Fic! Nakonec jsme na tom s tim horkem, žízní a nedohledným obzorem všichni stejně.
První letošní příspěvek budiž komiksovým nekrologem Shanovi McGovenovi, kterej nás opustil koncem právě minulého roku. V našem video komiksu ho symbolicky vyprovází parťák Nick, v Armstrongově nesmrtelném a jinak k uzoufání zprofanovaném What a Wonderful World. Jenže tahle verze je prostě fajn. Je zajímavý jak ten prokletej, tolikrát z The Pogues vyhazovanej a zase příjímanej potížista všem teď tolik chybí. Aby ne, vono to bez něj tak nějak neni vono. V kapele i v hudebním světě tak nějak vůbec.
The Brian Ferry Orchestra: Do The Strand Jednou večer jsem během jízdy autem přelaďoval rádio a z jedné nejmenované frekvence se na nás začal linout melodicky objevný a přitom přísně tradiční swing. Okamžitě jsem zjišťoval co to je a tím pro sebe objevil formaci The Brian Ferry Orchestra, která nahrála bezvadné soundtracky k filmu Velký Gatsby, nebo seriálu Babylon Berlin. Ale na jejich první desce Jazz Age z roku 2012 hvězda z Roxy Music vůbec nezpívá! Ferry byl prý zvědav, jak jeho písně obstojí v samotné jazzové instrumentaci. Za mě teda slušnej příklad krocení ega.
City of New Orleans je často přebíranej country standart a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se proklikal k autorovi tohoto songu. A je to, světe div se, syn legendárního Dylanova pravzoru Woodyho - Arlo Guthrie! Ale komiksovou cenu za nejlepší verzi nakonec uděluji Johnnymu Cashovi v jeho trochu úchylné hudební reklamně na jednu dráhu.
Tato kapitola budiš opožděnou vzpomínkou na Sixta Rodrigueze, který odešel letos v létě 8.srpna. Připomínkou neuvěřitelného příběhu skvělého muzikanta, táty a člověka. A důkazem že doma jeden nemusí být zrovna prorokem, a stát se současně hrdinou a symbolem politické změny na druhé straně zeměkoule. A třeba aniž by o tom měl sebemenší tušení. Pamětníci naší totality takovým paradoxům myslím dobře rozumí.
Simon a Garfunkel byli asi mým prvním setkáním s kvalitním písničkářským folkem mého dětství. Když pominu Kryla. Otáčel jsem ten domácí vinyl dokola a četl překlady textů v obsáhlém bookletu plného fotek New Yorku a krásné grafiky. Film Absolovent vznikl rok před mým narozením a viděl jsem ho až o hodně později. Film už asi nikoho nešokuje, ale tehdy třicetiletej Dustin Hofman zahrál toho dvacetiletýho koloucha docela půvabně. A ty písničky jsou stále svěží a nadčasový.

Jakub Potůček

Břetislav Petránek, sídliště Labská 2, Hradec Králové, 1969–1977

Jindřich Halabala, židle H 79, kolem roku 1930

Obálka sborníku nové krásy život II, 1922

Václav Aulický, Jindřich Malátek: Tranzitní telefonní ústředna v Hradci Králové, 1977–1982

Michal Juha, Jan Topinka – Pavilon pohotovosti a Heliport fakultní nemocnice v Hradci Králové, 2006–2008

Růžena Žertová, obchodní dům Prior Pardubice 1971–1974

Oskar Olár, Lubomír Šlapeta: Ředitelství vítkovických železáren Klementa Gottwalda, Ostrava–Vítkovice (1961–1965)

František Cubr, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný – Československý pavilon na Expo 58 v Bruselu, 1956–1958

Jaromír Krejcar, Zdeněk Kejř (spolupráce L. Sutnar, B. Soumar) – Československý státní pavilon pro světovou výstavu v Paříži 1937

Oskar Olár: Gravitační přehradní nádrž a úprava pitné vody 1949–1955, Klíčava–Zbečno

Pronominal Carrots + DPvJU

Uvidíme, uslyšíme

Dejan Terzić AXIOM feat. Bojan Z

ZEA & Xavier Charles

Snarky Puppy

Uvidíme, uslyšíme

Wille & The Bandits

The Matt Schofield Trio (UK)

The Reverend Peyton’s Big Damn Band

Delvon Lamarr Organ Trio (US)