Autoři

Za více než třicetiletou historii UNI do něj napsalo alespoň jeden článek více než 270 autorů. Na této stránce najdete profily těch nejaktivnějších z nich. Všechny články každého autora, které jsou v danou chvíli zveřejněny ve webovém archivu, uvidíte po rozkliku autorova jména u jeho libovolného textu.

Hudební publicista, psal pro časopisy Rock & Pop a Mladý svět, působil jako kulturní redaktor iDnes a deníku Lidové noviny. Knižně publikoval mimo jiné portrétní rozhovory s Vladimírem Mišíkem, Markem Brodským, Vlastimilem Třešňákem a Lubošem Andrštem. Od roku 2007 je šéfredaktorem magazínu UNI.

Hudební publicistka, manažerka a historička umění. Je zástupkyní šéfredaktora  kulturního magazínu Uni, její články naleznete také v Harmonii, Full Moon Magazinu, Lidových novinách, na Frontman.cz  aj.
Vede vlastní agenturu AMPromotions, která zastupuje Beatu Hlavenkovou, teepee, něco něco, Lanugo, Davida Pomahače, Ochepovsky project nebo Zabelov Group.
Působila na pozici Head of communications festivalu Rock for People, byla ředitelkou hudební konference a showcase festivalu Nouvelle Prague. V současnosti vede PR kampaně pro festivaly 4 + 4 dny v pohybu, Film a architektura, Věčná naděje, Colour Meeting, vydavatelství Minority Records a mnoho dalších.
Zasedá v grantové komisi Ministerstva kultury pro Alternativní hudbu a dramaturgické radě české hudební exportní kanceláře SoundCzech.
Je zakladatelkou vzdělávací platformy Music Navigator.

Hudební publicista, hudebník, cestovatel a fotograf. V současné době přispívá kromě magazínu UNI do Lidových novin, měsíčníků Harmonie a Rock & All a na web stanice Český rozhlas Jazz. Cestuje nejen za hudbou, projel řadu afrických zemí, Blízký východ, Indonésii, Indočínu, Indii, Čínu a část Latinské Ameriky, nahlédl také do Antarktidy a na Sibiř. V 90. letech se živil jako muzikant, mj. člen skupiny Domácí kapela, vydal sólové album Stíny do ticha.  Uspořádal tři výstavy fotografií s hudební i cestovatelskou tematikou.

Hudebním publicistou na volné noze zaměřeným na world music, folk a tradiční hudbu se stal počátkem 90. let. Přispívá také do hudebních magazínů Full Moon a Harmonie, pravidelně spolupracuje se stanicí Vltava a na Českém rozhlasu Ostrava uvádí pořad Hudba ze zapadlých vesnic. Je členem celosvětového žebříčku Transglobal World Music Chart.

Hudební publicista, rozhlasový dramaturg a kulturní fundriser. Dlouholetý šéfredaktor studentského Radio Strahov a Radia Akropolis, hudební redaktor Radia Wave a Českého rozhlasu – Vltava. Psal pro
časopisy Rock & Pop a Rock & All. Píšící novinář pro magazín UNI, Rock History, portály Frontman.cz, HISvoice.cz nebo Sanctuary.cz.

Vedoucí redakce populární hudby radia Proglas od roku 1995, autor a moderátor hudebních pořadů. Správce a budovatel hudebního archivu Proglasu (vyjma folkloru, dechovky a vážné hudby). Správce a autor velké části článků hudebního webu Proglasu. Pravidelně přispívá do časopisů Harmonie, Katolický týdeník a nepravidelně do dalších tiskovin. Spolupracoval s Českou televizí a vydavatelstvím Galén.

1963–2023
Jako hudební publicista, přispíval například do časopisů UNI a HIS Voice nebo Hudobný život. Společně se svým otcem Z. K. Slabým napsal dva díly rozsáhlé encyklopedie Svět jiné hudby, která navazovala na jejich stejnojmenný rozhlasový pořad pro stanici Vltava. Kromě ČRo Vltava a dalšími rádii spolupracoval dlouhá léta s ČT, např. legendární hudební magazín „60“ a další kulturní pořady. Jako režisér natočil celovečerní dokument Rok konopí. S Unijazzem spolupracoval také jako dramaturg festivalu Alternativa.

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i v současné době připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Antonín Kocábek spolupracoval např. s hudebním měsíčníkem Rock & Pop či revue Babylon, hudebními servery Musicserver.cz, FreeMusic.cz, Musiczone.cz, Muzikus.cz nebo Aktualne.cz. Aktuálně píše i pro Reflex, Headliner, Frontman.cz nebo magazín Legalizace. Byl redaktorem Lidových novin (2009) a časopisu Týden (2009–2015) a od roku 1993 je členem vysílacího týmu Radia 1, kde mj. připravuje domácí hitparádu Velká sedma. V kulturním magazínu UNI se zaměřuje zejména na současnou českou hudební scénu, např. rubrika Z přízemí.

Literární a výtvarný kritik, editor a redaktor. Narozen 1976 v Praze. Absolvoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Je zaměstnancem oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR. Vydal řadu knih, naposledy Na okraj (2012), Nevěstince a nevěstky (2013; s J. Schwarzem), Ivana Lomová (2013; s V. Pivovarovem, M. Slavickou a K. Tučkovou), Ve sladké tísni klína (2016; s J. Schwarzem a J. Šofarem) a Punk je mrtvý – a kdo ne? (2016; s P. Sojkou).

Jazzový publicista,  od 1972 byl členem a aktivistou Jazzové sekce Svazu hudebníků ČSR. Publikoval v  materiálech Jazzové sekce (Bulletin JAZZ, Zpravodaj 43-10-88), podílel se na organizaci Pražských jazzových dnů Jazzové sekce 1974-1981, byl dopisovatelem časopisu Jazz Forum International Jazz Federation. V roce 1986 byl zatčen s celým výborem Jazzové sekce, odsouzen na 10 měsíců nepodmíněně byl s ostatními členy výboru soudně rehabilitován. V současné době pravidelně přispívá do měsíčníků Hudební rozhledy a Harmonie.

1930–2020
Český spisovatel, publicista, kritik a překladatel. Věnoval se především literatuře pro děti a mládež a hudební publicistice. Se svým synem Petrem napsal dva díly obsáhlé encyklopedie Svět jiné hudby, která navazovala na jejich stejnojmenný pořad pravidelně vysílaný ČRo Vltava. Je autorem pamětí Potkávání setkávání a Listování v osudech.

Michal Bystrov je český novinář, písničkář, spisovatel, básník a překladatel. S jeho články se můžete setkávat na stránkách časopisů Reflex, Rock & All, Reportér a Headliner. Od roku 1999 publikoval stovky recenzí, portrétů, rozhovorů a reportáží v Lidových a Hospodářských novinách, Deníku, Respektu, Českém rozhlase atd. Překládá životopisy hudebníků, pátrá po vzniku starých zlidovělých skladeb – viz rubrika v magazínu UNI a stejnojmenná úspěšná trilogie Příběhy písní. V magazínu UNI se v rubrice Hvězdy v polostínu věnuje méně známým písničkářům a hudební historii.

Autor knih Indiánská kniha mrtvých (2004), Tanec slunce, krvavý rituál síly a posvátné bolesti (2006) a Posvátná místa Severní Ameriky (2008). Natočil mj. autorský dokument o severoamerických Indiánech To The Place Of Origin (K místu počátku, 1994), oceněný mnoha festivalovými cenami. Je dramaturgem, scenáristou a režisérem řady TV pořadů a dokumentů. Přednáší o nezávislém filmu a indiánské tématice. Nadále se intenzivně zabývá studiem severoamerických Indiánů, způsobu „jiného“ myšlení a psychologií vědomého a nevědomého jednání člověka.

Hudební ale i politický publicista, zpěvák a hráč na foukací harmoniku. V roce 1978 se podílel na debutovém albu skupiny Pražský výběr Žízeň. V osmdesátých letech byl členem skupiny Blues Band Luboše Andršta. Hrával také s Ivanem Hlasem. Byl redaktorem časopisu Melodie a v roce 1990 jedním ze zakladatelů časopisu Rock & Pop. V letech 1995–2003 spolu s Michalem Pavlíčkem tvůrcem pořadu Na Kloboučku. Spolu s Vojtěchem Lindaurem je spoluautorem knihy Bigbít z roku 2001. V současné době je členem skupiny Blues Session.

Publicista a překladatel. Zabývá se afroamerickým folklórem a sociologickými aspekty americké hudby 20. až 40. let 20. století. Je znám také jako pořadatel odborných přednášek, překladatel průvodních textů ke gramofonovým deskám a je autorem četných hesel v Encyklopedii jazzu a moderní populární hudby.

Petr Dorůžka píše o hudbě od 60. let, napsal biografii Šuplík plný Zappy a sestavil a přispěl k antologii Hudba na pomezí. Stejnojmenný pravidelný rozhlasový pořad připravuje od roku 1988, jeho zaměření se od experimentálního rocku, soudobé hudby i jazzu přesunulo k world music, které se Petr Dorůžka intezivně věnuje od 90. let. Vedle tuzemských časopisů jeho články otiskly např v Music Works (Kanada), Dirty Linen (USA), fRoots (Anglie), Trad’ Magazine (Francie), Folk Michel, Folker (Německo) a World Music Magazine (Itálie).

Básník, překladatel, editor, publicista i moderátor, věnuje se historickým románům s přesahem do současnosti, knihám pro děti a literární kritice.
Marek Toman pravidelně vystupuje s čteními, dílnami a představeními v knihovnách, školách a na festivalech v České republice a v zahraničí, některé své knihy dramatizuje a uvádí je v autorském Divadle Čučka.

Výtvarník, básník, prozaik a esejista píšící rovněž latinsky, mystifikátor a filosof Eugen Brikcius se narodil v roce 1942.
Na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání.V 70. letech byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu, v roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“, se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu.

Baskytarista a spoluzakladatel hudební skupiny Tata Bojs. Je také autorem sloupku „Pozorovatelna“, který vycházel v časopise Rock&Pop, publikoval též v Lidových novinách a Mladém světě. V současné době píše sloupky do deníku Metro. Napsal také knihy Cool v plotě a Nanobook. Druhá kniha rozvíjí děj hudebního alba Nanoalbum a Mardoša za něj získal třetí místo v Ceně ministra kultury.

Divadelní kritik.

Studoval ekonomii, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky, jeho zatím poslední publikací byla Ekonomie přírodních národů. Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, v rubrice Skryté zkušenosti magazínu UNI publikuje antropologické portréty různých osobností spojených s touto vědou.

Už dlouhá léta se zabývá českým undergroundem, stojí za zpracováním kompletní tvorby The Plastic People of the Universe, jako editor je podepsán u celé řady dalších zajímavých hudebních i knižních titulů, patří k uznávaným znalcům a teoretikům českého undegroundu.

Historik umění se specializuje se na českou moderní architekturu první poloviny 20. století. V letech 2002-2012 byl historikem umění a kurátorem sbírky architektury v Muzeu umění Olomouc – Muzeum moderního umění. Od roku je 2013 kurátorem sbírky architektury SMSU Národní galerie v Praze. Spolupracoval s časopisem ARCHITEKT a Ad architektura, od roku 2005 je stálým spolupracovníkem časopisu Listy.

Filozof a kulturní redaktor, působil v časopisech Rock & Pop, Art & Antiques či Mladý svět, v současnosti přispívá do magazínu UNI a čtrnáctideníku Ateliér. Ve svých akademických pracích se věnoval Marcelu Duchampovi (motiv reprodukce a replikace) a teoretikovi Georgesovi Didi-Hubermanovi. Věnuje se také pedagogické činnosti, je spoluautorem monografie o malíři Otovi Bubeníčkovi a kromě umění a filozofie píše také o moderní literatuře.

Multimediální umělec a muzikolog slovenského původu. V roce 1990, společně s Milanem Adamčiakem, spoluzakládal organizaci SNEH (Society for Non-tradiční hudby), jejímž cílem bylo zdokumentovat intermediální scénu na Slovensku a která také pořádala alternativní hudební festival Sound Off (1995–2002). V témže roce také spolupracoval s řadou českých umělců (David Šubík, Zdenek Plachý, Marian Palla, Miloš Štědroň, atd.) na vytvoření střediska experimentální kultury v Brně, Skleněná louka. V roce 1997 se stal ředitelem Rosenberg muzea na Slovensku, které bylo vytvořeno na základě konceptu Jona Rose, spolupracuje s prestižním, maďarským magazínem o umění, založil sdružení K2IC zaměřené na intermediální tvorbu.

Daniel Konrád (1988) je hudební publicista a překladatel. V současné době pracuje pro Hospodářské noviny, přispívá do dalších pro českých časopisů a spolupracuje s jazzovým vydavatelstvím Animal Music. Dále spoluorganizoval jazzové koncerty pro Kancelář prezidenta republiky (McCoy Tyner, Aga Zaryan), moderoval veřejné debaty pro festival Struny podzimu (2011) či editoval knihu Lubomíra Dorůžky o současném českém jazzu (2010).

Datový analytik a publicista. Přispívá do časopisu Psychologie Dnes a příloh Česká pozice a Relax Lidových novin. Autor románu Výrobce osudů a dvou populárně naučných knih – Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku a Terapie chaosem aneb Jak nejistota člověka posouvá i rozvíjí.

Český překladatel a publicista. Vystudoval FF UK, poté pracoval jako domovník a překládal texty pro samizdat. Za svůj život přeložil již řadu knih zejména z okruhu beatnické literatury, např. Nahý oběd W. S. Burroughse, knihy Jacka Kerouaca či Charlese Bukowského. Byl šéfredaktorem české mutace časopisu Rolling Stone, redaktorem časopisu Instinkt, podílel se na natáčení několika televizních pořadů, publikuje v řadě médií. Za překlad Kerouacovy knihy Vize Codyho z angličtiny obdržel Cenu Josefa Jungmanna za rok 2011.

1959–2022
Hudební publicista. Do hudebních časopisů psal od roku 1990, svého času byl redaktorem Rock & Popu, později psal hlavně do magazínu UNI. Bluesový a folklórní badatel, dylanolog. Se svými Broken Harp hrál především venkovská blues, balady a spirituály. Kapela vznikla přibližně v roce 2003 ze společných unplugged setkání Jana Sobotky, Břetislava Olivy a Hoochie Coochie Bandu. V nejrůznějších – ojediněle i mezinárodních – sestavách absolvovali Broken Harp např. festival v Radosticích, Valašský Špalíček, jimramovské Otevřeno, festival Ondřejov, šumperský Blues Alive a dylanologická setkání Zimmerman F rei.

Eduard Svítivý byl úzce spjat se samizdatovým hudebním časopisem Za 2 piva, takzvanou Zádvojkou, a posléze stál u vzniku kulturního magazínu UNI, stal se jeho prvním šéfredaktorem a na začátku 90. let také intenzivním přispěvatelem.

Filmový kritik, spolupracuje s LFŠ Uherské Hradiště a MFF Juniorfest.

Prozaik, experimentátor, básník, dramatik, nakladatelský redaktor, držitel ceny Zlaté pero Ondřeje Pavelky (2013). Věnuje se i ediční práci a kulturní publicistice, je šéfredaktorem časopisu Dobrá adresa, pracuje jako archivář v Divadelním ústavu.

Výtvarník a hudebník na volné noze, věnuje se autorskému komiksu a přispívá ilustracemi do časopisů a knih. V roce 2020 vydal spolu s Džianem Babanem oceňovanou a úspěšnou knihu Rváčov. Současně se svojí ženou Veronikou provozuje Domácí dílnu, kde se soustředí na tvorbu interiérů, včetně nástěnných maleb a dekorů a tisků na textil

Filmový kritik a editor spolupracující s Aktuálně.cz, Hospodářskými novinami či časopisem Film a doba i Českým rozhlasem (pořad Mozaika na stanici Vltava).
Po absolvování VŠE v Praze (1991) nastoupil do kulturního oddělení Zemědělských novin, které i vedl. Později byl redaktorem kulturní rubriky Lidových novin a zároveň přispíval do časopisů Film a doba, Rock & Pop, UNI, DVD Movie, Kinorevue nebo Cinema. Od roku 1996 až do zániku jeho tištěné verze v roce 2013 byl pravidelným spolupracovníkem Filmového přehledu. Spolupracoval s MFF Karlovy Vary jako poradce Programového oddělení, editorsky připravoval katalogy k přehlídce Projekt 100, k festivalu Finále Plzeň a v roce 2015 i k Letní filmové škole.

Od poloviny osmdesátých let spolupracoval s nezávislými časopisy a do kulturních periodik přispívá i po roce 1989. V roce 2001 založil vydavatelství Guerilla Records, zaměřené na hudebníky spjaté s českým undergroundem. Od roku 2003 působí také jako ředitel Vrchlického divadla v Lounech, byl majitelem několika rockových klubů a v roce 2010 založil Galerii města Loun.