kulturní magazín Uni

Půlnoc se loučí

Redakce — Thu, 17 May 2012 15:47:35 +0000

Naposledy ji můžete vidět 19. května v pražské Akropoli. Půlnoc svého času vyplnila vakuum, které vzniklo po rozpadu mýtických The Plastic People Of The Universe, na rozdíl od nich ale vystupovala v letech 1988–1993 veřejně, nicméně základ jejího repertoáru – stejně jako u „Plastiků“ – tvořily výhradně kompozice Mejly Hlavsy.
V lednu 2011 se uskutečnila v pražské Akropoli ojedinělá koncertní událost: jako připomenutí deseti let od Mejlova úmrtí (mimo Půlnoci také The Plastic People Of The Universe, DG 307, Garáž, Fiction, Šílenství) vystoupilo několik jeho hudebních přátel (Filip Topol, Jan Brabec, Vratislav Brabenec, Joe Karafiát, Pavel Zajíček a další) – a speciálně pro tento večer obnovená Půlnoc, během jejíhož koncertu Jana Hlavsová, Dana Němcová a Ivan Jirous pokřtili dvojalbum archivních nahrávek Půlnoci nazvaných Kniha noci.
Koncert Půlnoci v Akropoli měl být pouze jeden u příležitosti křtu, ale ohlas, kterého se vystoupení
dostalo, přiměl hudebníky aby pokračovali alespoň ještě chvíli. Smyslem jejího dočasného obnovení od samého začátku totiž nebyl nějaký „comeback“, ale připomenutí života a díla jejího zakladatele, který by se loni také dožil šedesáti let. Během tohoto krátkodobého oživení Půlnoci se ukázalo, že Hlavsovy písně oslovují nejen pamětníky, ale našla si k nim cestu i celá nová generace posluchačů. Nicméně ambicí členů skupiny nebylo skládat nové písně, ani donekonečna obehrávat stále stejné skladby – skutečně šlo jednak o krátkodobé připomenutí jedné z etap českého undergroundu, kde má Půlnoc bezesporu své kořeny, ale zejména o hold nesmírnému talentu a nadčasovosti autorského rukopisu jejího výhradního skladatele. Kapela oprášila většinu půlnočního repertoáru a v sestavě hudebníků, kteří všichni původní Půlnocí prošli, tj. Michaela Němcová – zpěv, Josef Janíček – klávesy, zpěv, Tomáš Schilla – violoncello, zpěv, Jiří Křivka – kytara, namísto Mejly Hlavsy zaskočil původní bubeník Půlnoci, Petr Kumandžas – baskytara (z důvodu Kumandžasova pobytu v zahraničí dvakrát zaskakoval u basové kytary Tomáš Skřivánek – Krch-Off, All Tomorrows Parties Band) a Jiří Michálek – bicí, objela s třiceti koncerty takřka celou republiku, včetně účinkování třeba na slovenské Pohodě, trutnovském Open Air festivalu, litoměřickém Kořenu či mikulovském Eurotrilogu, zahrála na několika benefičních akcích bez nároku na honorář a také na svatbě jako svatební dar nevěstě. Vzkřísila i několik skladeb, které nebyly nahrány a tedy se – k jejich škodě – ztratily v propadlišti času. Na těchto posledních koncertech uvede prakticky všechny písně, která Hlavsa pro Půlnoc zkomponoval, celkem tedy zazní takřka dvacítka skladeb typického Hlavsova rukopisu, která bude kompletně nahrána v pražské Akropoli na posledním koncertě. A na přelomu podzimu a zimy roku 2012 předpokládá vydavatelství Guerilla Records, že na CD a DVD vydá záznam nejen z těchto aktuálních koncertů, ale i historické dokumenty o skupině Půlnoc.

Dárek pro pravidelné odběratele magazínu UNI

Redakce — Tue, 01 May 2012 12:19:33 +0000

Ve spolupráci s internetovým hudebním časopisem Crossroads jsme připravili dárek pro všechny předplatitele kulturního magazínu UNI a členy sdružení Unijazz. Počínaje květnem (vychází vždy v polovině měsíce) máte po tři měsíce možnost zdarma číst časopis Crossroads – www.hudebnicasopis.cz. V případě zájmu nás kontaktujte na e-mailové adrese uni@unijazz.cz a my vám obratem zašleme přístupové údaje (v případě odebírání papírové verze časopisu UNI prosím uvádějte členské číslo nebo celé jméno a adresu, na kterou vám UNI posíláme).
Přejeme příjemné čtení.

Min Tanaka se vrací do Prahy!

Redakce — Tue, 01 May 2012 12:13:24 +0000

Po sedmi letech se v Praze představí jeden z nejosobitějších představitelů japonského moderního tance butó Min Tanaka. V Arše uvede 7. a 8. května sólové představení Locus Focus, 9. května se pak představí se svou partnerkou Šiho Išiharou v duetu Krok do stínu. Min Tanaka ovlivnil výraznou měrou vnímání tance u nás, kdy tu naráz nebyla vedle klasického baletu jen moderna, ale zcela odlišná estetika pracující s tělem, jaké je, shrbeným, nedokonalým, zvířecím a přece hluboce lidským. Navíc ukázal, že není nutné mít pevnou choreografii.
Stopa, kterou tady Tanaka zanechal, je o to hlubší, že vystoupení v roce 1984 nebylo ojedinělé, ale tanečník se sem pravidelně, v jednu dobu takřka každoročně vracel. Představil se nejen sólově, ale i se svou skupinou Mai-juku. Na začátku devadesátých let první etapa vyvrcholila uvedením Tanakovy podoby Svěcení jara na scéně Národního divadla. V dalších letech pak Tanaka přivážel nejen sólová představení, ale taky spolupracoval s českými tanečníky na sérii ztvárnění pohádek Grim Grim. Tanaka však neovlivnil jen tanečníky, ale i hudebníky. Až do poloviny osmdesátých let ho doprovázel Minoru Noguči, který se věnoval lo-fi brutální elektronice a industriálu. Pro mnohé tady byl nejen prvním představitelem vznikajícího japonského noise, ale vůbec celého industriálu, kterého tady kdy mohli vidět.
Dnes již zesnulý Jarda Palát ze Suicidal Meditations a Paprsků inženýra Garina si uchovával krabičku od cigaret, na níž měl jeho adresu. Noguči si vystačil s levným malým casiem pro děti, malým mixážním pultem a několika kytarovými efekty. Mohutná zvuková stěna, kterou vytvořil, však návštěvníky „Zlaté kapličky“ doslova ohlušila.

Vstupenky a více informací na www.archatheatre.cz

Free Fest Troja představí francouzskou senzaci Caravan Palace

Redakce — Tue, 01 May 2012 10:46:01 +0000

Jedna z prvních open-air akcí sezóny, Free Fest Troja si pro svůj pátý ročník připravil skutečnou lahůdku – poprvé ve své historii přiveze v sobotu 12. května do areálu Loděnice Troja francouzskou elektro-swingovou formaci Caravan Palace, která si svou strhující show odbude českou premiéru.

Festivalové odpoledne odstartuje dvojice známá z nedělního pořadu Grund funk Radia Wave – DJ Maceo a Viktor Mašát. Po nich se představí groove-funkoví Performing Tomatoes, jejichž repertoár sahá od neofunku až po legendární rockové a popové písně. Po nich od 17 hodin vystoupí progresivní uskupení Quattro Formaggi, které proplouvá hranice mezi jazzem, funkem, rockem či latinsko-americkými rytmy. Po nich vznikne na pódiu unikátní festivalový Electric Jam Band, jehož členy budou i rakouský saxofonista Werner Zangerle či americký kontrabasista George Cremaschi. O hodinu později pražskou venkovní atmosféru rozčísnou orientální melodie s prvky elektronické a rockové hudby v podání skupiny Al-Yaman s jemenskou zpěvačkou Ashwaq v popředí. A vrcholem celého festivalu se stanou zahraniční hosté, Caravan Palace, kteří svým vystoupením odstartují evropské turné k aktuálnímu albu Panic.

Album měsíce května

Redakce — Tue, 01 May 2012 10:35:16 +0000

Jan Burian: Jak zestárnout
Jan Burian drží prst na tepu doby. Doby, kdy zpíval jen za doprovodu piana, jsou dávno pryč, i když si někteří stále říkají, že v takovém prostém pojetí jsou jeho skladby nejpůsobivější. Jeho desky jsou však plné elektroniky a mají hutný zvuk. A přesně v takovém duchu se nese i jeho poslední album, kde za aranžemi opět stál jeho syn Jiří, který také nahrál skoro všechny nástroje s výjimkou bicích (o ty se postaral Jan Janečka) a dechů v posední skladbě. Název tak dostává jiný význam, ukazuje, že stáří nemusí být utopené v pominuvší minulosti a stát na návratech ke kořenům. Burian neustává a hledá, takže stárne s dobou a nepůsobí jako anachronismus. Samozřejmě, že zvolený přístup má své úskalí. Divadelně šansonový projev písničkáře neladí vždy s hutným zvukem a aranžmá, pohrávání si s projevem občas neladí s přece jen jednorozměrnou elektronikou. Propojení není vždy integrální, občas jde hudba proti frázování zpěvu. Jakmile je však hudba méně agresivní, útočná a tlumenější, s Burianovým zpěvem naopak dokonale ladí. To jasně ukazuje titulní skladba, které dominují proplétající se smyčky a elektronické zvuky jak od nějaké avantgardní party pohybující se mezi lo-fi, experimentem a trip hopem. Triphopový Požár představuje další vrchol. Figura bicích je hnacím motorem, ale nestrhává na sebe pozornost a dává prostor tajemným efektovaným zvukům, nervnímu vpádu kytary a tlumené minimalistické figuře vzdáleného piana. Dobře je vymyšlený i doprovod Ostrých loktů s magickou figurou tomů, která je rozhodně lepší než obligátní bum – plác, a šikovně pokroucenými zvuky kytary a analogů. Úzkost spojuje minimalistickou africkou balafonovou figuru s elektrickým pianem, mnoha podivnými zvuky a deformovanými hlasy vytvářející paranoidní atmosféru strachu z jaderných hlavic ve světě, který je z větší části umělý. Patrné je to i v dubovém V čemkoli, spojení reggae fi gury basy okořeněné vrstvami echovaných zvuků s Burianovým zpěvem funguje překvapivě dobře, i když má písničkář k jamajským toasterům dost daleko. Dub mu ale umožňuje expresivnější projev. Dobrý dojem bohužel shodí příliš vypíchnutý refrén, jako by šlo o nějaký soul pop.
Jan Burian však zvládá i agresivnější, důraznější polohu, v přímočarých písních, které na sebe strhnou pozornost jako první. Povedené je už úvodní úderné Ani sms s hutnými údery elektrického bubnu a houkáním syntezátoru, má důraz a tvrdost NIN s názvukem blues. Jen v mezihře tlak až příliš poleví, aby dostal větší prostor hlas, a drive se vytratí. Lepší je proto Tristan a Izzzolda s hutnými bicími, vůdčí basou a výraznou elektronikou, kde Burian opět dokázal najít adekvátní pěveckou polohu. Ladí s důraznou hudbou, a přitom se mu daří popisovat internetový flirt, kdy se Izzzolda ráno odhlásí a jde vzbudit děti. Opět jeden z vrcholů alba.
Ovšem Pitomci ukazují úskalí přímočarého přístupu. Jan Burian dokáže vyjádřit vztek v přímočaré skladbě, ovšem není jasné, proč má hudba působit jako eskapády čarodějů s moogy Add N To X. Stejně dobře by mohl být doprovodem syrový rock a la Grinderman nebo mišíkovský blues rock z takového Šmajdáku a ploužáků. Typické písničkářské pojetí je Burianovi přece jen nejbližší a závěrečné Na hřbitově v Ruzyni odmítající konzumní společnost ženoucí se za slevami, ukazuje, že propojení aktuálních postupů s rockovou tradicí a akustickými nástroji funguje nejlépe, kytara a dechy a dávají písní lidský rozměr.
Při programování Jan resp. Jiří Burian místy málo pracoval s těmi na první poslech neznatelnými změnami barvy zvuku a akcentu, aby nebyla kolečka stále stejná jako u synthipopu zkříženého s EBM, na což doplácí Evženův smích i závěr Reného, kde elektronika a sbory působí spíš jak další ingredience do pověstného dortu pejska a kočičky, kde splašený syntezátor a rovné bicí vše necitlivě převálcují. To jsou však jen drobné chyby. Při hledání se nelze vyhnout ani omylům.
Hlavní totiž je, že Jan Burian měl co říci. Tentokrát je cítit, že si jen nehraje, ale mluví ze srdce. Je zklamaný, rozčarovaný a nespokojený a má potřebu to vyjádřit, když všude jsou „ignoranti burani a hovada / a ta jejich věčně blbá nálada / jak mám zůstat aspoň trochu nad věcí? / Všude samej dacan tupec imbecil!“
Buriana unavuje marné pinožení hovniválů tlačících svou kuličku: „Vědí to ptáci Vědí to mouchy Vědí to šídla / Na cestu vzhůru nestačí lokty / musíš mít křídla“.
A vadí mu konzumnost stádní společnosti: „Mrtví vědí svoje takže radši mlčí / Kousek odtud vládnou povánoční slevy / Lidi se tam tlačí, oči mají vlčí… // Anděl o těch slevách nic neví / A mně se ty věci z hloubi duše hnusí“ i její tlak „Evžen se neumí smát / Ani se neusmívá / Mám ovšem v pracovní náplni / že se to musí.“ U tak dobrých textů mrzí každá drobnost, která se nepovedla.

Indies MG, 2012, 45:57

UNI v květnu doporučuje

Redakce — Tue, 01 May 2012 09:32:54 +0000

9. 5. Afro Celt Sound System (Int.), Praha, Lucerna Music Bar
Jedni z nejslavnějších představitelů world music poprvé v Praze.

10. 5. WWW, Plzeň, Zach’s pub
Elektronický gesamkunstwerk Ondřeje „Sifona“ Anděry.

10. 5. Lemonheads (USA), Praha, Lucerna Music Bar
Legendární „kytarovka“ 90. let opět na nohou a v plné parádě!

11. 5. Rus Nerwich (JAR), Brno, Kouřící králík
Skvělý jihoafrický saxofonista se svými ryze autorskými věcmi ve stylu worldjazzu.

11. 5. Al di Meola & Gonzalo Rubalcaba (USA/Cuba), Praha, Rudolfi num
Jeden z nejslavnějších kytaristů všech dob a kubánská klavírní hvězda ve společném programu.

12. 5. The Kingsize Boogiemen, Toušeň
Jedna z předních českých bluesových part, loňští laureáti Blues Aperitivu, křtí na domácí půdě nové album.

13. 5. Rostislav Fraš/Skip Wilkins Quartet (CZ/USA), Brno, Alterna
Ojedinělá fúze spojuje špičky českého jazzu a vynikající muzikanty z USA do moderního hávu současného jazzu, jedinečného kombinacemi prvků blues, modálního jazzu, harmonickými modulacemi a nezaměnitelnými sóly.

14. 5. Lucie Redlová, Praha, Kaštan
Už dávno ne jen „dcera slavného otce“, nýbrž svébytná písničkářka, pokřtí novou desku.

19. 5. Payazen! Klezmer Band (NL), Teplice, Jazz Club
Klezmerová hudba s vlivy celého hudebního spektra, adaptabilní pro všechny věkové kategorie.

19. 5. Michal Prokop/Luboš Andršt/Jan Hrubý, Krásetín, statek U Kuchařů
Pod modrou oblohou bude dvorem znít rock, jazz a blues v podání legendárního Michala Prokopa, mnohožánrového kytaristy Luboše Andršta a všestranného houslisty Jana Hrubého.

20. 5. Dave Douglas Keystone (USA), Praha, Jazz Dock
Jeden z nejslavnějších současných trumpetistů moderního jazzu spojuje hráčskou originalitu s elektronikou.

31. 5. Laco Deczi & Celulla New York, Šumperk, H-Club
Vynikající jazzoví muzikanti, které není potřeba představovat.

31. 5. Dorůžka/Vermelho/Novotný Trio, Zlín, Zelenáčova šopa – music club
Nevšední impresionistické jazzové kompozice klavíristy Marka Novotného vytahují do výšin jeden z nejlepších evropských jazzových kytaristů David Dorůžka a nezařaditelná houslistka a zpěvačka Gabriela Vermelho

Jazz Meets World 2012

Redakce — Tue, 01 May 2012 03:55:57 +0000

Vyberte si z bohaté nabídky jazzových hodů další koncertní série festivalu JAZZ MEETS WORLD!

11.4.2012 20:00 Divadlo u hasičů, Římská 45, Praha 1
Malika Zarra (Maroko)
Marocký jazzový klenot

14. 4. 21.00 Jazz Time, Krakovská 19, Praha 1
Alex Sipiagin Quartet feat. Boris Kozlov (Rusko/USA)
Rusko-americký kvartet z New Yorku

22. 4. 21.00 Jazz Time, Krakovská 19, Praha 1
Kareen Malka & Shay Hamani (Izrael )
Zpěvačka, která navštivila Prahu několikrát jako členka souboru Avishaie Cohena vystoupí poprvé se svým vlastním projektem

9. 5. 20.00 Divadlo u hasičů, Římská 45, Praha 2
Márcio Faraco (Brazílie)
Jestliže má každá země svého „Leonarda Cohena“ tak pro Brazílii je jím Márcio Faraco

11. 5. 20.00 Rudolfinum, Dvořákova síň , Alšovo nábř., Praha 1
Al di Meola & Gonzalo Rubalcaba (USA/Kuba)
nejnovější projekt dvou velkých osobností moderního jazzu

12. 5. 19.30, Palác Akropolis, Kubelíkova 27, Praha 3
Oquestrada (Portugalsko)
„Tasca beat“ – portugalská pohádka

21. 5. 20.00, Rock Café, Národní 20, Praha 1
Red Baraat (USA)
Bhangra Funk, Dhol’n'Brass

22. 5. 21.00, Jazz Time, Krakovská 19, Praha 1
Elisabeth Cutler (USA)
mix severoamerické folkové hudby s jazzem, rockem, popem a blues

29. 5. 21.00, Jazz Time, Krakovská 19, Praha 1
Mamadou Diabeté & Percussion Mania (Burkina Faso)
Percussion Mania je strhující rytmická bitva, při kterém ne pouze hudebníci upadají do transu

7. 6. 20.00, Rock Café, Národní 22, Praha 1
Hazmat Modine (USA)
Po dvou letech opět v Praze a po téměř roce, kdy dosáhli obrovského úspěchu na Colours of Ostrava, znovu v Česku

26. 6. 20.00, Lucerna, Velý sál, Štěpánská 61, Praha 1
Paco de Lucia (Španělsko)
nejslavnější postava moderního flamenca po téměř 2 letech znovu v Praze

Veneri Phloja Quartet: Ancient History; Jens Thomas: Speed of Grace

Kouřil Vladimír — Mon, 30 Apr 2012 22:58:10 +0000

Novinku Verneriho Pohjoly hned v úvodu označím za znamenitou! To proto, abych následujícím sdělením, že tento trumpetista s kumpány

odemčeno registrovaným čtenářům nebo za 73 dní.

Mohutný nástup Leo Records v roce 2012

Slabý Z. K. — Mon, 30 Apr 2012 22:56:07 +0000

Co jsme si pověděli o Leo Records nad poslední emisí kompaktů v roce 2011, totiž že jejich zakladatel a ojedinělá osobnost gramofonového průmyslu Leo Feigin nehodlá uznat současnou

odemčeno registrovaným čtenářům nebo za 73 dní.

Letos je Amerika zemí Woodyho Guthrieho

Pecka Zdenek — Mon, 30 Apr 2012 22:53:50 +0000

Tato moje titulní parafráze pohrávající si s názvem nejznámější Guthrieho písně This Land Is Your Land by sice zněla v angličtině asi vtipněji (něco jako This Year,

odemčeno registrovaným čtenářům nebo za 73 dní.