Kelly Reichardtová: Certain Women

Pro Kelly Reichardtovou, jednu z nejvýraznějších režisérek amerického nezávislého filmu, je charakteristická maximální úspornost projevující se jak ve vyprávění, tak stylu. Tuto úspornost vybrousila Reichardtová ve svém patrně nejznámějším filmu Wendy a Lucy, který pochází z roku 2008. Za pomoci pouze několika nezbytných vyjadřovacích prostředků dokázala rozehrát brutálně strohé, ale velmi naléhavé existenciální drama. Ve snímku, v němž pracuje se svým oblíbeným motivem cesty, sledujeme dívku Wendy a její fenku Lucy, jak společně putují napříč Amerikou, přičemž jejich vysněným cílem je Aljaška. Zlom, který bude mít fatální dopad nejen na cestu, ale také na život Wendy i Lucy, se odehraje v malém městě v Oregonu. Přímočarost vyprávění a údernost, s jakou se tu komponují záběry, není v novém filmu Certain Women na první pohled tak intenzivní, což je dáno zřejmě rozdělením snímku do tří příběhů. Všechny jsou zdánlivě obyčejné a nenápadné. V každém příběhu však lze vycítit malé drama, ať už viditelné nebo méně viditelné. A jakmile se tyto příběhy začínají pomalu skládat k sobě, vzniká podobně silný tvar jako v případě filmu Wendy a Lucy.
První příběh vypráví o právničce Lauře (Laura Dernová) a jejím klientovi, kterému již dlouhou dobu vysvětluje, že nemá cenu podávat žalobu, protože nemá šanci uspět. Ten na to v zoufalství zareaguje nečekaným způsobem. Druhý příběh nás zavádí mezi Ginu (Michelle Williamsová) a jejího manžela, kteří plánují stavbu vlastního domu. Děj se točí hlavně okolo prodeje pískovce. V posledním příběhu vidíme rančerku Jamie (Lily Gladstoneová), která začne chovat sympatie k právničce Elizabeth (Kristen Stewartová). To, co všechny příběhy dává dohromady, není provázanost jednotlivých postav, ale pečlivě budovaný zkratkovitý vhled do každodenní reality lidí, kteří mají vztah k městu Livingston v Montaně.
Pozoruhodné je na filmu Certain Women zejména to, jak Kelly Reichardtová pojímá drama. Vystupuje zde ani ne tak z dialogů, jako spíše z něčeho nevyřčeného či vzdáleného – z gest, pohybů, běžných úkonů, krajiny, která postavy obemyká, nebo ze samotné kompozice záběrů. Reichardtová například na běžných pracovních činnostech a jejich opakování přesvědčivě ukazuje, jak Jamie denně zápolí se svou osamělostí. Reichardtová také neotřele zachází s informacemi, které by jiní režiséři jistě využili k dramatickému střetu. Manžel Giny, jak se ukáže na začátku filmu, spí s právničkou Laurou, ale tato informace se ve snímku dál nerozvíjí. V kontextu s tím, že si manželé chtějí postavit dům, cítíme možnou dramatickou zápletku kdesi vzadu. V tomto smyslu je signifikantní úvod, kdy v dlouhém statickém záběru pozorujeme, jak k nám míří nákladní vlak. A my čekáme, než kolem nás projede. Důležité je ve filmu Certain Women nevyhledávat dějové zvraty nebo třaskavé situace, ale být trpělivý a vnímat sebemenší detail. Drama se i díky podmanivému vnitřnímu rytmu objeví.

USA, 2016

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *