Ad hot

„Já to přece nedám na buben“, říká švec Habršperk a myslí tím, že neprozradí cosi právě mu diskrétně sděleného. Že to obrazně řečeno nenechá „vybubnovat“, zveřejnit prostřednictvím úřední osoby, svolávající k poslechu obecního zpravodajství ryčným bubnováním. Asi nikoli v časech vzniku Stroupežnického Našich furiantů (1887), odkud replika pochází. To už se četly vyhlášky. Ale pořád bylo jasné, co znamená vybubnovat. A na vojně buben rámoval přednes rozkazů nastoupené posádce.
Pravda, takhle užívané bubny nebyly vnímány coby hudební instrumenty. Ale v zásadě jimi zůstávaly. Armádní nebo civilní, pořád to byl buben. A za staletí hluboce pronikl do obecné mluvy.
Nechme stranou mnohačetná označení technických součástek připomínajících buben tvarem. K čemuž se ale váže i vulgární charakteristika těhotné ženy. No fuj! Anebo odjinud – dopadová plocha pod lyžařským skokanským můstkem. O loterijním zařízení a bubínkovém revolveru nemluvě. A pozor – nikoli korpus bubnu, ale jeho blána dala jméno pružnému ušnímu bubínku. Které si, to jsou paradoxy!, současní metaloví bicmeni, pod jejichž strašlivými údery úpí i nejkvalitnější metalová mechanika souprav, úzkostlivě chrání ucpávkami.
Kulím v mariášové sadě se dodnes říkává bubny, i když už na nich nebývá zobrazen tambor – tuším spodek. Kdo „tloukl na svůj buben“, konal ku vlastnímu prospěchu. Snaživí fangličkáři „tloukli na buben vlastenecký“. „Kůže na buben“ je synonymum riskantního podnikání. Když nevyjde, „přijdete na buben“. Ukvapení lidé chodí „s bubnem na zajíce“. „Bubnová palba“ je nepopsatelná ve válečné vřavě (hlavně od vynálezu kulometu), ale mohou jí kohosi zasypat média. Odkud pochází jména pražských čtvrtí Bubny a Bubeneč netuším.
Ale déšť pořád bubnuje na okna, krev ve spáncích a nervózní chlapík v baru prsty po stole.
Ještě před vznikem Našich furiantů bubnovávala na neworleánském Congo Square s posvěcením radnice o nedělních dopolednách celá brigáda potomků někdejších otroků. A broukala k tomu nevšedně vedené melodie se sníženými terciemi. Jejich děti pak vzaly do rukou evropské instrumenty. Klarinety, trombóny, trubky. A svou pradávnou hudebnost do světa nově a neodolatelně svěže… vytroubili.

Přidat komentář