Poté, co se milovaný pantáta neworleanského R&B poklonil na albu coververzí a standardů The Bright Mississippi (2009) svým jazzovým inspirátorům, rozhodl se zrekapitulovat i (převážně) vlastní klasiku. Zatímco v případě The Bright Mississippi šlo o promyšlenou, proaranžovanou nahrávku s řadou věhlasných hostů jako Brad Mehldau nebo Joshua Redman, Songbook by mohla budit dojem bosé kovářovy kobyly. Jako připomínku vlastních legendárních kusů zvolil Allen Toussaint živý záznam recitálu, který odehrál jen s klavírem v roce 2009 v newyorském divadélku Joe’s Pub (odvděčil se tak New Yorku za azyl v době, kdy jeho milované město leželo pod vodou a v ruinách). Vlastně nejde o žádné mimořádné album, spíš o album „mimoděčné“. Proč na něj ctěné čtenáře upozorňovat? Toussaintova neokázalost působí prostě mile. Navíc je hezké mít mistrovy památné kusy pohromadě v jednom zpěvníčku a v autorském podání.
„Tohle jsem kdysi dávno napsal pro Irmu Thomas,“ prohodí Toussaint skromně a spustí It’s Raining. Vůbec přitom nevadí, že nevlastní hlasovou výbavu „soulové královny New Or-leans“. Postupně, bez příkras a exhibic, probírá Play Something Sweet (Brickyard Blues), Holy Cow či Get Out Of My Life, Woman a když ho vlastní trvalky unaví, bezprostředně vystřihne jako klavírní instrumentálku třeba tradicionál St. James Infirmary. Jako by se nechtěl příliš zabývat svými vůbec největšími a tudíž nej-ohranějšími hity Certain Girl, Mother-in-Law, Fortune Teller a Working In The Coalmine, shrne je všechny do tříminutové směsky, vydané navíc pouze na limitované sérii CD, ale nezapomene ani na ně. Nesnaží se strhnout pozornost, mířit na první signální, překřikovat. Oč decentněji vypráví, o to pozorněji posloucháte.
Songbook samozřejmě funguje také jako skvělá návnada na koncert. V soupisu zastávek turné Evening With Allen Toussaint to sice zatím na žádnou Evropu nevypadá, ale proč nedoufat?
Rounder, 2013, 78:28
