O tom, jak umí americká zpěvačka Anna Homler čarovat s hlasem, se mohli diváci u nás přesvědčit na festivalu Alternativa 2014. Své nezměrné vokální možnosti předvádí i na albu Here + Here + Here. DNA téhle nahrávky se odvíjí v opravdu nevšedních šroubovicích, které však obsahují veskrze přírodní organické prvky, žádnou syntetiku. Annin projev se zde pohybuje od lyrických poloh, přes nesmírné hrdelní hloubky a temnotu až k téměř koketnímu zpěvu. Velkou roli zde hrají nejrůznější třepotavé, vrzací, cinkací, pískací i tahavé perkuse, jež vedle Anny obsluhuje i trombonista Michael Vlatkovich a bubeník Rich West. Žesťovou sekci pak doplňuje trumpetista Jeff Kaiser a vše spíš dolaďuje než tvrdí akustická basa Scotta Waltona. Už název sám trefně vystihuje základní princip neustálého poskakování od tématu k tématu a jakousi všudypolnost. Najdeme tu pasáže s klokotavými strojkovými rytmy, do nichž se prolínají úpící žestě (Spark), ale i melodický dialog trombónu a trubky podmalovaný basou, který se rozdrobí do protoplazmatických elementů (Oranger Than Happiness) nebo vokální „japanérii“ na podkladu drnkání a šustění (Pfazzu). Další skladby pak opět signifikantně definují jejich oxymoronské tituly jako Before But After, Round Triangles a Thunderous Silence. Posledně jmenovaná skladba s úderným minutovým bubenickým úvodem pak evokuje rozskotačený dusavý pochod založený na přískocích a dřepech. Celé je to takový mimochodný free jazz s vlastními pravidly-nepravidly, kde se střídá komplexnost s primárností až privátností. Dokážu si k téhle hudbě docela dobře představit grafickou partituru, která by zároveň mohla sloužit jako ilustrace k dadaisticko- surrealistické učebnici organické chemie.
pfMENTUM, 2014, 55:42