B4: Germanium

B4Pomalu se stalo tradicí, že vždy na podzim přicházejí oceňovaní nejen krautrockoví improvizátoři B4 s novým albem. Letošní nazvané stylově Germanium vychází v době, kdy kapela slaví patnácté výročí existence, a tak je disk duální, přičemž druhá strana nabízí dvacet hodin materiálu vzniklého během celé kariéry souboru, od dem a prvních alb až po nahrávky pro rozhlas nebo remixy. Nebudu nic předstírat a prsit se, že jsem vše pečlivě vyslechl.
Ale přesto byl poslech starších alb podnětný. Ukázal, jak se kapela dostala ke svému osobitému soundu. I když stojí na vrstvách zvuků analogových syntezátorů, skladbám nikdy nechybí drive, spodní proud, který jim dává naléhavost a tah na branku. Není divu, když skupina od raných pokusů s nekonečnými plochami kytary na Abri přešla na první desce Invisible Stories, kde využívala housle a prvky etnické hudby, k písním, v nichž záhy začala uplatňovat postupy funku ovlivněného triem Medeski, Martin & Wood a MC 900 Feet Jesus. Reinkarnace krautrocku Can přefiltrovaná nostalgií Stereolab proto nepostrádá výrazný groove, který není vypíchnutý jako u Holého projektů, zůstává trochu v pozadí, přesto však zdůrazňuje napětí a naléhavost. Zvuky analogů, mnohdy podivné, často působící jako z raných sci-fi filmů, proto neznějí samoúčelně, jako když se odhalují možnosti nástrojů, ale jako třešnička na bytelném korpusu dortu.
Ani na Germaniu nechybí ryze zvukomalebná skladba Black Flanger, kde se kapela s radostí ponořuje do bublající lázně zvuků nebo hybný garážový Notorik Religion postavený na přímočarých bubnech, nad nimiž zní tříšť zvuků, či čistě krautrockový Super Cabbage Rock jako ze Saw Delight, ale žádný návrat k Didaktik Nation Legendary Rock novinka nepředstavuje Fallen ukazuje rafinovanost aranžmá kapely. Skladbu začne banální syntezátorový sound, pak se ale přidá hybný rytmický základ. Výrazný groove ale má i Cesta zpátky nebo tlumenější On Disparaítra s podmanivým zpěvem. 100 Dollar Mititei s přebuzeným motivem kláves a la lounge music šedesátých let je vysloveně hiphopový, nechybí ani stylové scratche. Germanium ukazuje, že B4 nejsou jen o zvuku analogových nástrojů a efektů, ale mají také vynikající rytmiku.
Uvolnění nabízí pomalý táhlý Abend evokující v úvodu trochu náladou neubautenovské Silence Is Sexy, jen gradace v závěru postavená na bzučivých klávesách jde trochu proti náladě písně. I když osobně mám zvuku starých analogů rád, všechny ty Siely a Crumary nejsou přece jen samospasitelné.
Germanium ukazuje limity kapely a jejího přístupu, kdy většinou jde o kolektivní improvizace. Skladby se lineárně vyvíjejí a chybí jim nějaký překvapivý zlom, náhlá změna. Jasnou ukázkou je závěrečná Lusitia, která přináší kombinaci minimalistického motivu elektrického piana kontrastujícího s brutálně zkresleným opakujícím se zvukem. Zvuk se pomalu zahušťuje, až se zkreslený zvuk ztratí a nahradí ho jiný, vlnící se a echovaný, připomínající kmitání plechu. Zvuky se sice mění, ale tempo a rytmus se jen lehce variují a překvapivé zvraty nepřicházejí. Podmanivosti zvukové lázně to ale neubírá.
Polí 5, 2013, dual disc

Přidat komentář