Charismatický kytarový evangelista Blind Willie Johnson (1902– 1949) z Texasu dodnes zůstává jednou z největších legend dávného žánru gospel blues, v němž se světská blues organicky prolínala až s posedlostí procítěnou a přednesenou náboženskou tematikou žalmů a spirituálů. Intenzita jeho přednesu a hlasová šarže, od hluboce posazeného hrdelního chrapotu až po občasná vzepětí do polohy extatického tenoru, vše za současného doprovodu brilantní slide kytary, z něj činí jednoho z nejpozoruhodnějších představitelů tohoto žánru. Traduje se, že v sedmi letech oslepl poté, kdy jej nevlastní matka ze vzteku polila louhem, když přistihla jeho otce s jinou ženou. Johnsona to však nezlomilo a záhy se potuloval po ulicích Dallasu a Waco, kde za pár drobných hrál dělníkům z plantáží svá nábožensky laděná blues a gospely. Svým talentem zaujal natolik, že si jej všimla spol. Columbia a začala jej nahrávat na desky. Celkem za svůj život nahrál třicet snímků. Ze seancí v Dallasu v roce 1927 a 1928 pocházejí nahrávky jako Nobody’s Fault But Mine či Jesus Is Coming Soon. V New Orleansu (1929) nahrál mimo jiné skvosty Praise God I’m Satisfied a God Moves On The Water. Naposledy nahrával v Atlantě (1930), ve zvláštně texturovaných dvojhlasech se svojí partnerkou Willie B. Richardson. Odtud pocházejí úchvatné snímky jako John The Revelator nebo You’re Gonna Need Somebody On Your Bond. V pražském Bontonlandu se čas od času objeví CD B. W. Johnson – The Soul Of A Man (Complete Blues, 2004), jež přináší výběr jeho dvaceti nejpodstatnějších nahrávek. Že osud a dílo tohoto člověka dodnes nenechává spát ani posluchače současné svědčí pozoruhodná kniha britského nadšence D. N. Blakeyho s názvem Revelation B. W. Johnson The Biography (Lulu, 2007, 336 s.). Vedle detailní kompilace biografických faktů o zpěvákově životě, které byly dodnes dostupné pouze útržkovitě, je hlavním přínosem knihy pečlivý autorův transkript textů všech třiceti Johnsonových nahrávek. Jeho dialekt a velmi nedbalá výslovnost, navíc zachycená na téměř 80 let starých deskách, totiž takřka znemožňovala i rodilým mluvčím úchvatnému poselství těchto písní plně porozumět. Blakey navíc vysvětluje, jakým zdrojem je každý ze songů inspirován. Jak byl třeba biblický příběh Samsona Johnsonem přetvořen do písně If I Had My Way. Vysvětlením jak a proč Willie každé slovo verše vyslovil, autor demonstruje způsob, jímž Johnson své songy texturálně vystavěl. Pozornost Blakey věnuje rovněž neobvyklému způsobu Johnsonova ladění jeho kytary. Po Grayově knize o Blind Williem McTellovi jde o další skvostnou poctu dávné legendě, která navždy obohatila světovou hudební kulturu.
