Dlouhovlasá blondýna Dorothy Carrová z umělecké sféry šedesátých let se s Charlesem Lloydem seznámila v roce 1969. Malovala, filmovala, psala a silně ji poutala hudba jeho proslulého kvarteta s Keithem Jarrettem a Jackem DeJohnettem. Když v roce 1980 Lloyd opustil jazzovou scénu i New York a odebral se do klidu kalifornského pobřeží Big Sur, do Santa Barbary, odjela za ním a ještě téhož roku se vzali. Dorothy se stala filmovou producentkou a režisérkou a teď představuje ve spolupráci s režisérem Jefferym Morsem jedinečný a podrobný celovečerní dokument o umělecké dráze letos šestasedmdesátiletého saxofonisty, flétnisty, skladatele a kapelníka Charlese Lloyda. Jeho kariéra je probírána chronologicky, historická linie členěna na kapitoly představující jisté významné body. Začíná jeho příchodem do New Yorku, přes jeho hraní v kapelách Chico Hamiltona, „Cannoballa“ Adderleyho, účinkování v jazzklubu Stugs’, kde se rodil jazz současnosti, až ke kvartetu zvanému na rockové festivaly „květinových“ let, se dostaneme ke slavnému vystoupení na jazzovém festivalu v Monterey zaznamenanému na albu Forest Flower. Charles Lloyd o těchto koncertech říká, že v té době všechny bariéry v hudbě padly. Jeho dějepis pokračuje: je překvapen nadšeným přijetím na festivalu v estonském Talinu, Moskvě a Leningradu se čtvrthodinovými potlesky publika vstoje, vzpomíná na pobyt v Santa Barbaře, na příchod pianisty Michela Petrucianiho – a my je vidíme společně hrát v duu i v kapele. Pak nastává období skandinávského kvarteta, posléze nových kvartet, kvintet, ba i tria a dua – to vše je zachyceno už na albech vydávaných etiketou ECM od roku 1989. Na filmu mluví dnešní i mladý Charles, také spousta jeho spoluhráčů, kolegů jazzmanů či různých promotérů, Herbie Hancock, Jack DeJohnette, Ornette Coleman, Geri Allenová, Jason Moran, Reuben Rogers, Eric Harland, Manfred Eicher a mnoho dalších. Obrazy i zpovídané neustále podmalovává Lloydova hudba, z každé doby se nám dostane i ucelenějších záběrů na jeho vystoupení. Na chvíli se ocitneme na New Port Jazz Festivalu 1966, na Jazzkaar Tallin 1967, na festivalu v Montrealu 2001 nebo na Montreux Jazz Festivalu 2006. Uvidíme a uslyšíme i vzácný záznam, kdy s Lloydovým kvartetem proslulý černošský spirituál Go Down Moses na téma biblického Exodu 7:16 zpívá Alicia Hall Moranová. Všichni zdůrazňují výjimečnost jeho hudby, témbru jeho hry. Zkraje Lloyd vypráví o svém vztahu k tradici jazzu, od té nejstarší až k Ellingtonovi, Artu Tatumovi, Charliemu Parkerovi, Maxi Roachovi, mluví i o blues, o Howlin’ Wolfovi, který v dokumentu zazpívá. Přiznává ovlivnění saxofonistou Lesterem Youngem. Ve filmu se často vracejí záběry bouřlivého i klidného oceánu. Charles Lloyd říká: „Voda zpívá. Já jsem ryba. Narodil jsem se u Mississippi River a nyní žiji u řeky Hudson v New Yorku“. Jeho první album u ECM se jmenuje Fish Out Of Water. Pozdější album z roku 1999 s kvintetem (Mehldau, Abercrombie, Grenadier, Higgins) se jmenuje The Water Is Wide. A na pobřeží oceánu Charlese Lloyda vidíme a slyšíme hrát do rachotu či šumu hlubokých vod.
ECM/2HP, 2014, 113:00
