Vzpomenout si na klarinetistu, sopránsaxofonistu, kapelníka a skladatele Sidneyho Becheta pětapadesát let od jeho úmrtí (14. 5. 1897– 14. 5. 1959) znamená připomenout základní fakta z dějin jazzu. Včetně toho, že byl nazván Armstrongem sopránsaxofonu, nebo že patřil po Colemanu Hawkinsovi k předním tvůrcům formy jazzové balady. To, že jeho melodie hraje německý saxofonista Christof Lauer (1953) po svém a v bigbandovém aranžmá dirigenta osmnáctičlenného hamburského rozhlasového orchestru Rainera Tempela, je osvědčením nezmarnosti jazzové hudby: nic se neztrácí, vše zajímavé a dobré se může kdykoli vynořit a inspirovat příští muzikanty. Je příhodné si uvědomit Bechetův původ. Pochází z kreolské rodiny, což znamená z rodiny imigrantů z frankoiberského prostředí a jejich míšenců s černošskou populací násilně přemístěných do západní Louisiany. Muzikanti s tímto původem soustředění v okolí New Orleansu následně výrazně ovlivnili vývoj nejstarších forem jazzu, neboť jejich hudba byla syntézou vlivů dovezených z jihozápadní Evropy a Británie, a to včetně muzikantské kultivovanosti, s rozvojem ryze černošských proudů. Z kreolské hudby vyrostli nejvýznamnější klarinetisté, jimž vévodil Alphonse Picou, ale nejproslulejším se stal právě Sidney Bechet. Patřili k nim dále například Albert Nicholas, (u nás nahrával v roce 1974 se Smetáčkovým Studiem tradičního jazzu), Jimmie Noone či Johnny Dodds. Bechet byl pozván na konci čtyřicátých let hrát do Francie a v roce 1951 se rozhodl natrvalo usadit v Paříži. Není divu, že řada jeho skladeb má francouzské názvy, včetně nejslavnější melodie Petite Fleur. Bechet ji napsal až ve Francii a v roce 1952 nahrál na sopránsaxofon s tamním big bandem. Sopránku Bechet příležitostně zkoušel už od dvacátých let a v Paříži pak na ni hrál výhradně. Christof Lauer Květinku hraje rovněž na sopránku, zvukově klarinetu příbuznou. Lauer známý „slaďák“ v průběhu skladby však vlastním sólem, ale i následujícím s trubkou Clause Stöttera, zdrsní, orchestrace k tomu přispěje výraznou rytmizací. Z Bechetova odkazu si Lauer vybral Dans Les Rues d’Antibes, Les Oignons, Casbah – Song Of The Medina a Si Tu Vois Ma Mère, dále standardy z Bechetova repertoáru Honeysuckle Rose pianisty a varhaníka swingové éry Thomase „Fatse“ Wallera, Wrap Your Troubles In Dreams zpěváka, pianisty a skladatele newyorské swingové scény Harryho Barrise a On The Sunny Side Of The Street skladatele Jimmyho McHugha. Rainer Tempel vše upravil do moderního bigbandového jazyka s plným zvukem dechových sekcí, s důraznou rytmikou, z elektrických nástrojů zde uslyšíme jen klavír Huberta Nusse v Les Oignons (hrané na tenorsaxofon), v orientálně laděné Casbah – Song Of The Medina nebo v imitaci varhan ve Wallerově hitu. V Casbah si sóla zahrají trombonista Stefan Lotterman s Lauerovou sopránkou. Lauer si napsal v duchu Bechetova stylu krásnou skladbu September, kterou zahraje na sopránsaxofon à capella. Naproti tomu z Barrisova Wrap Your Troubles In Dreams od něj uslyšíme zcela „nebechetovsky“ expresivní hru na tenorsaxofon. Výborný orchestr, dokonalá aranžmá, poutavá saxofonová sóla, nezapomenutelné melodie.
ACT/2HP, 2014, 57:46
