Když téměř před třemi roky (placené) washingtonské satelitní rádio XM spustilo vysílání každotýdenní hodinové show Theme Time Radio Hour with your host Bob Dylan, téměř nikdo nevěřil svému sluchu. Bob Dylan a rozhlasový disc jockey? Tento šestašedesátiletý legendární bard, který celá desetiletí uniká veškerým pokusům novinářů i fanoušků o sebemenší průnik do hájemství svého privátna, který je neuchopitelný, ve slovním projevu lakonický a navíc tak ,mumlá‘, že mu není téměř rozumět ani na jeho vlastních koncertech? Více než dva miliony posluchačů, kteří jeho show pravidelně poslouchají, však ke svému úžasu zjišťují, že jde o úplně jiného Dylana. Za mikrofonem je humorný, výřečný, ironický a přátelsky familiérní. Tu a tam utrousí vtípek („udělal jsem si vyjížďku pro radost, odvezl jsem tchýni na letiště “), prozradí recept na barbecue, zarecituje Roberta Frosta anebo začne zpívat spolu s interpretem, kterého právě posluchačům z desky pouští. Jeho show je organizována tematicky a ono téma je každý týden jiné – matka, zbraň, auto, káva, smrt či daně. A jím eklekticky vybrané ilustrativní nahrávky s daným tématem představují zasvěcenou multikulturní sondu do hudební historie 20. století. Stylově jde o country, blues, rané R&B, jazz všech odstínů, rock’n’roll 50. let, tex-mex, folk, jamajskou rocksteady až po punk. Od Clash přes Modern Lovers k White Stripes. Vedení rádia dalo Dylanovi při produkci programu naprostou svobodu. Záhadou však je jak jej nahrává. Jde o předem připravenou nahrávku, kterou on sám již hotovou zasílá týdně do XM studia v New Yorku, kde ji rovnou odvysílají. I když Dylanova vlastní hudba v programu nezazní, mnozí se shodují v tom, že projekt je z jeho strany připravován s takovou láskou a entuziasmem, že Dylana vlastně slyšíte i v hudbě umělců, které on ze starých desek pro své posluchače hraje. Přitom hvězdou programu vždy zůstávají dotyčné nahrávky a nikoli Dylan sám, a to i přes úžasnou erudici, vhled a vtip, se kterými je vybírá, dává do kontextu a komentuje. Jako by chtěl rekonstruovat dávno zaniklou éru, kdy opravdovou zábavu v rádiu představoval stylový pluralismus, nikoli vykalkulované počítačové playlisty a kdy snahou každého pořádného DJe bylo proslavit desku, které věřil, a nikoli sama sebe. Pro zájemce uvedu, že na britské reediční značce ACE právě vyšlo kompilační 2CD stejného názvu, které obsahuje výběr 50 snímků z nahrávek Dylanem představených v první padesátce jeho odvysílaných programů. A rovněž to, že v říjnu nakladatelství Simon & Schuster vydává knihu Bob Dylan – Theme Time Radio Hour Compendium: Themes, Dreams, Schemes.
