Eyot: Innate

Hned první skladbou Veer – což je komplikovaná slovní hříčka: jednak homonymum k srbskému vir, česky vír, zároveň i odkaz na srbské archeologické naleziště Lepenski Vir (jedno z nejstarších lidských sídlišť na světě) – objasňuje srbské kvarteto, proč mu v hudebních kruzích náleží přezdívka „jazzová Nirvana“. Tento přívlastek s novou deskou přestává být pouhou nadsázkou a styl Eyot takřka definizuje. Nahrávání a mix řídil Steve Albini ve svém chicagském Electrical Audio studiu a není tedy divu, že Innate je nejtvrdším, či alespoň nejdynamičtějším, albem kapely. Rockové rytmy převládají, a byť hudební základ stojí na jazzu či klasice, tak pravým jazzovým puristům nemusí být nahrávka úplně po chuti. Posluchač – dobrodruh se ale jistě mlsně oblízne.
Eyot pochází z Niš, jednoho z nejstarších balkánských měst, a stále tam má své hnízdo. Tři sta let před Kristem z tohoto úrodného údolí vyhnali Keltové pohanské Ilyry a na soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy založili město Navissos. O dvě století později město dobyli Římané a roku 274 se tu narodil Konstantin I. Veliký, který jako římský císař legalizoval křesťanství. Za dalších tři sta let se v okolí začali usazovat první Slované a v půli 15. století padla Niš do rukou Turkům.
Dějepisný exkurs zde snad objasní vlivové nuance v hudbě Eyot více, než kdovíjak dlouhý popis. Klasicky vzdělaný klavírista Dejan Ilijić vládne dokonalou schopností téměř neznatelně budovat napětí. Do úvodních jemně malátných preludií (nejen) první skladby naprosto přirozeně vtrhne zbytek kapely. Rockově řízné riffy kytary Sladjana Milenoviće jsou jen občasným dynamickým akcentem, přičemž gros jeho způsobu hry je v harmoniích doplňovat či protýkat klavírní linie buď čistým zvukem nebo prohnaným přes kytarový looper Boss RC-3, evokující Frippertronics. Nejvýraznější ukázkou tohoto propojení je po většinu stopáže melancholická skladba Mountain, na jejímž vrcholu naopak přebírá klavír riffovou funkci kytary. Perun je pak hodna svého názvu hromového Boha. Je to drama, starověký rituál. Bubeník Miloš Vojvodić transovně buší do kotlů, přidává tak na mohutnosti klavírní melodie, čímž napětí sílí až na samou hranu, aby si závěr pro sebe zpátky uzmul sólový klavír a prastarý slovanský Bůh hromu byl tím upokojen. V nejdelší Ramonda Serbica vyvěrá z podtextu lichého taktu až taneční groove, melodická témata klavíru, kytary i basy do sebe postupně zapadají, až nakonec splývají ve zdánlivě nezastavitelný běh a vrcholí v nečekaně jemnou, lyrickou codu. Album uzavírá titulní skladba – nejenergičtější, bláznivě nervní, rytmicky nesouladná a dalo by se říci „pozitivně“ bouřlivá. Innate je opět zapeklitá slovní hříčka – v angličtině i srbštině značí kupodivu stejný pojem vrozený či přirozený, srbsky inat s jedním n znamená navzdory. Eyot jsou hraví. Moc rádi si pohrávají s pojmy, s iluzemi, s vlivy, s tajemstvím, mísí jazz, klasiku, rock, ambient, folklor i punk. Jsou mistry ve využívání opakovaných motivů k vytvoření a uvolnění napětí. Obé může propuknout kdykoli.

Ninety and Nine Records, 2017, 39:10

Přidat komentář