Opuštěné průmyslové nebo urbánní komplexy jsou čím dál populárnějšími turistickými destinacemi. Jako metaforu své nové kolekce si ji vybral i německý klavírista Volker Bertelmann, který si nechá říkat Hauschka. Jeho fascinace klavírem ho žene do mnoha experimentů. Už na svém druhém albu se nechal vést radami Johna Cage a začal pronikat do tajů hry na preparovaný klavír. Na dalších albech vystavil svou hru spolupráci s bubeníky (Samuli Kosminen z Múm nebo Joey Burns a John Convertino z Calexico), houslisty (Hilary Hahn) nebo, jako na albu Ferndorf, celému klasickému tělesu složenému z violoncellistů, trombonistů a houslistů. Na letošní novince zůstává Hauschka, nadopovaný energií po narození prvorozeného syna a na preparovaný klavír hraje po dlouhé době sám. S výjimkou Elizabeth Bay, která už nějakou dobu figurovala jako hudební doprovod Wagnerova Bludného Holanďana, Volker složil a nahrál zbytek alba za pouhých deset dní. A jistá impulzivnost z jinak čistě klavírní nahrávky doslova stříká. Pripyat, Agdam, Sanzhi Pod City nebo Craco jsou místa opuštěných měst, které mají na Abandoned City probudit v posluchačích pocity samoty a nadčasové romantiky. „Snažil jsem se najít metaforu pro vnitřní pnutí, které cítím, když skládám hudbu. Stav mysli, kdy jsem sám a zároveň šťastný“ vysvětluje v promo materiálech Hauschka. „Když jsem uviděl fotky všech těch opuštěných měst, věděl jsem, že přesně souzní se zaměřením alba. Lidé tam kdysi dlouhou dobu spokojeně žili, aby odešli ve spěchu, většinou po nějakém neštěstí. Příroda opuštěná díla člověka převzala a krásným způsobem je přetváří k obrazu svému,“ vysvětluje konkrétněji Bertelmann. Často velmi překotná hudba Hauschky, která pulzuje řadou na sebe navrstvených samplovaných smyček, je obrazem městského hemžení, které je v každé skladbě jinak narušeno. Jedna kompozice šroubuje atmosféru do ještě vyšších obrátek, jiná naopak upadá v apatickou letargii. Klavír v tu chvíli vysekne lyrickou melodii, která je metaforou rozkvetlé květiny vyrostlé uprostřed rozpukaného asfaltového parkoviště. Nezdají se vám tyto přirovnání romantická? Ani hudba na Abandoned City není primárně líbivá. Spíše podvratně energická a zasněná až v druhém plánu. Ono to pro užití celé hromady předmětů, které byly vloženy mezi struny, mechaniku a ozvučné desky, ani nejde. Hauschka se tak novinkou maskovaně přihlásil nejen k minimalistickým kořenům a la Charlemagne Palestine, ale zároveň i ke své taneční minulosti, která má v Hauschkově podání rafinovaně akustickou podobu. Rozšířená podoba alba navíc obsahuje devítiskladbové I Close My Eyes EP. Skladby oproštěné o veškeré tradiční Hauschkovy fígle mají podobu ničím výjimečných klavírních etud. Tohle není dobrý dárek navíc.
City Slang, 2014, 43:40
City Slang, 2014, 22:17
