Vlastním jménem Paul Joseph Brady, narozen 19. 5. 1947, Strabane, Severní Irsko. Důležitá alba: Andy Irvine / Paul Brady (Mulligan 1976), Welcome Here Kind Stranger (PBCD 1978), Hard Station (1981), Back To The Centre (Mercury 1985), Primitive Dance (Mercury 1987). Písně, které stojí za to: Arthur McBride, The Lakes Of Pontchartrain, Crazy Dreams, Nothing But The Same Old Story, The Island, The Homes Of Donegal, Nobody Knows.
Paul Brady patří k předním interpretům tradiční irské hudby. Zároveň má za sebou zajímavou kariéru populárního zpěváka a autora, jehož skladby si vypůjčili Cliff Richard, Joe Cocker, Cher, Tina Turner, Santana nebo Phil Collins. Skvělý kytarista, ovládající též hru na mandolínu, buzuki, klavír a irskou flétnu, se narodil v hrabství Tyrone, kde ještě nedávno docházelo k největšímu počtu bombových útoků na území Severního Irska, ba i celé Evropy. S matkou měl problémy, táta miloval latinskoamerické rytmy a swing čtyřicátých let. Malý Paul poslouchal Chucka Berryho, Jerryho Lee Lewise, Fatse Domina. V jedenácti se začal učit na kytaru po vzoru Shadows, a brzy na ni uměl tak dobře, že si mohl přivydělávat na zábavách v blízkém hrabství Donegal, kterému jednou postaví pomník slavnou verzí balady The Homes Of Donegal. Šestiletý pobyt na internátní škole St. Columb’s College ve městě Derry byl pro něj vysloveně nešťastný, už proto, že měl zakázáno při studiu muzicírovat. Ke své zálibě se směl vrátit až na univerzitě v Dublinu, kde se dal dohromady s několika rhythm’n’bluesovými kapelami (Inmates, Kult, Rootz, Rockhouse). Z té doby pochází první filmový dokument o skupině Rolling Stones Charlie Is My Darling, v němž můžeme vidět osmnáctiletého Paula, kterak čeká, až se otevře vchod dublinského sálu Adelphi.
První větší úspěch přišel, když Brady roku 1967 nastoupil na uvolněné místo v kapele Johnstons. Muzikanti věnující se akustickému folku a folkloru chtěli prorazit v Londýně i v New Yorku. Roku 1973 se ale formace rozpadla, načež se Paul vrátil do Irska a nakrátko se přidal ke skomírající skupině Planxty. S kolegou Andym Irvinem nějaký čas vystupoval v duu, a s ním také natočil první důležitou desku, nazvanou jednoduše Andy Irvine / Paul Brady. Zde se objevila zlidovělá balada Arthur McBride, kterou si od té doby nelze představit bez Bradyho zvučného tenoru a promyšleného kytarového doprovodu. (V roce 1992 použil jeho aranžmá Bob Dylan na CD Good As I Been To You. V pětaosmdesátém se ti dva setkali během Dylanova britského turné, načež se Bob o Paulovi pochvalně zmínil v bookletu ke kompilaci Biograph.)
Po čtyřech revivalistických elpíčkách s houslisty Tommym Peoplesem, Andym McGannem a Paddym Reynoldsem a s flétnistou Mattem Molloyem natočil Paul Brady zkraje roku 1978 v Dublinu první sólové album Welcome Here Kind Stranger. I tentokrát se přidržel tradičního materiálu – viz úprava americké balady o kreolské dívce The Lakes Of Pontchartrain. Poté se odmlčel – nepočítáme-li kolekci zhudebněných básní Seana O’Caseyho The Green Crow Caws – a roku 1981 překvapivě přehodil výhybku na druhém albu Hard Station, kde přišel s vlastní, velice silnou poetikou (Crazy Dreams, Nothing But The Same Old Story). Radost ze šťastně započaté kariéry zkalil spor s Vanem Morrisonem, jenž Bradyho obvinil, že je plagiátor, a na desce No Guru, No Method, No Teacher o tom dokonce zpívá: „Epigoni vykrádají moje texty, melodie…“ (Složité osobnosti se smířily až duetem na Bradyho posledním cédéčku Vicar St Sessions: Vol. 1.)
Na dalších albech True To You a Back To The Centre (s hostujícím Erikem Claptonem) se Brady přiklonil k typickému soundu osmdesátých let. LP Primitive Dance z roku 1987 – se závěrečným sólem Marka Knopflera, jemuž Paul pomohl s hudbou k filmu Cal a později mu zahrál na irskou flétnu v písničce Darling Pretty – obsahuje skladbu Paradise Is Here, kterou převzaly Cher a Tina Turner. Album Trick Or Treat (1991), natáčené v Los Angeles, znamenalo začátek spolupráce s Bonnie Raittovou – viz titulní hit její desky Luck Of The Draw. Následující nahrávky Spirits Colliding, Oh What A World, Say What You Feel a Hooba Dooba vycházely s pětiletým rozestupem. I přes tyto dlouhé pauzy však Paul Brady zůstává plně aktivní hvězdou irské pop music.
CRAZY DREAMS
Snow-bound siren in the winter dawn
There’s a blizzard blowing in from off the river
It’s ten below out on these city streets
But the feeling in your heart is even colder
The sunrise screeching down the line
And the fog banks running out of time
But you won’t be here when they creep in tomorrow
You’re tired of dreaming someone else’s dreams
When they really don’t include you any longer
Miles from home, you’re sliding down with each day
And you need a woman’s love to make you stronger
And lately you’ve been getting doubts
A voice inside keeps calling out
That someone else’s dreams don’t get you nowhere
So shut the suitcase, kiss the year goodbye
Don’t let nobody stop you at the doorway
And close the shutters on this empty room
Where these crazy dreams come crawling to devour you
And head on out across that line
Where she’s been waiting all this time
And tell her that you want her there forever
It’s still two hours till this plane gets down
Can hardly bear to wait another minute
Your sweet loving babe is all that I need
Darling it’s been building up inside of me
Tonight we’ll go and paint this town
We’re gonna drink champagne, till we both fall down
And we’ll find some other crazy dream tomorrow
ŠÍLENÉ SNY
Varovný zvuk sirény za zimního rozbřesku
Od řeky se blíží sněhová bouře
Venku na ulici je deset pod nulou
Ale ve tvém srdci je ještě větší zima
Úsvit si to sviští po své trase
A mlha nad mořem se rozpouští
Až se zítra vrátí, ty tu nebudeš
Už tě nebaví snít sny někoho jiného
Sny, do kterých nepatříš
Daleko od domova, s každým dnem jsi skleslejší
Potřebuješ ženu, jejíž láska ti dá sílu
Poslední dobou jsi jen pochyboval
Něco uvnitř ti říká
Že ty cizí sny nejsou pro tebe
Tak zaklapneš kufr, se vším smířený
Nikomu bys neradil, aby tě tu držel
Zatáhneš rolety v prázdném pokoji
Kde tě ty šílené sny málem sežraly zaživa
A pak překročíš hranici
Za kterou na tebe trpělivě čeká
A řekneš jí, že už bez ní nechceš být
Ještě dvě hodiny, než letadlo přistane
Nemůžeš se dočkat
Holka, co tě miluje – nic víc není potřeba
Dlouho se to ve mně připravovalo
Dneska večer to roztočíme
Dáme si šampaňské, opijeme se do němoty
A zítra si najdeme další šílený sen