Jakožto 18. pokračování série ,klasických‘ nahrávek americké roots music na zn. Smithsonian-Folkways právě vyšel titul Classic Appalachian Blues (SFW 40198). Obsahuje 21 historických snímků interpretů jako Pink Anderson, Lesley Riddle, Etta Baker, John Jackson či Doc Watson z archivů Moshova labelu Folkways nebo venkovskými veteránskými interprety pořízených živě v 60. letech na festivalech Smithsonian Folklife. Sběratelsky jde o unikát. Většina fanoušků před-elektrického blues totiž možná vůbec netuší, že dávná country blues z mississippské delty, typická perkusivními údery ruky interpreta na struny kytary, měla i svého ,horalského bratrance‘. Velmi svébytnou akustickou odnož žánru, charakterizovanou prsty na strunách vybrnkávanou hrou a inspiračně představující výraznou regionální směsici evropských a afrických vlivů, jejíž výsledný styl a zvuk se zrodil na kulturní křižovatce prostředí rasově smíšených táborů železničních dělníků, uhelných dolů či venkovských horalských osad. Kolekci z archivů vybrali profesor Barry Lee Pearson a archivář Jeff Place. V pečlivě zpracované čtyřicetistránkové brožuře, která pro svoji velikost není přiložena, ale lze ji, jak je pro zn. Smithsonian tradicí, zdarma stáhnout v pdf formátu (www.folkways.si.edu), Place píše, že apalačská blues jsou od těch mississippských odlišná svoji větší melodičností, vyplývající jednak z prsty vybrnkávaného stylu hry a jednak je zde patrný velmi silný vliv ragtimu. Na rozdíl od hudby z hlubokého Jihu je pro apalačská blues rovněž příznačná rasová směsice interpretů, vlivů a zdrojů. Bílí i černí sice bydleli segregovaně, ale hudbu hráli společně. Jedním ze známějších interpretů uvedených na CD je černý Josh White. Narodil se v Greenville v Jižní Karolíně a začínal jako doprovod místních slepých muzikantů. Později natočil několik šelaků pod dvěma pseudonymy. Jeden používal pro gospel nahrávky a druhý pro bluesový materiál, podobně jako třeba Thomas A. Dorsey (alias Georgia Tom), neboť dle tehdejších zvyklostí nahrávacího průmyslu nešlo mísit duchovní a světskou tématiku. A právě na Whitových snímcích z této kolekce, jako Outskirts of Town, je patrna charakteristika apalačského bluesového vokálního stylu. Ve zpěvákově výrazu je méně ,kazatelského‘ nabádání, ale i emocionální naléhavosti obecně patrných v černých blues z jiných oblastí. Tato deska bude pro fajnšmekra výborným doplňkem antologie Black Appalachia: String Bands, Songsters and Hoedowns (1999), která jako součást ediční řady Deep River of Song tzv. Lomaxovy kolekce terénních nahrávek pořízených ve 30. a 40. letech, vyšla na massachussettské značce Rounder Records.
