Tenká hranice je mezi pozitivně kvitovaným „tradičním zvukem“ a negativně vnímaným „přešlapováním na jednom místě“. Zvuk slovenské Ľahké múzy je rozeznatelný od prvních taktů a ani nové album Byť tvojím zrkadlom není výjimkou. Jenže stejně jako sprinter předvádí na své trati vizuálně podobné představení, tak se jeho výkon může diametrálně lišit v mnoha dalších ohledech. Gudrun, 667 a jejich noví spolupracovníci po devíti letech ticha přišli s kolekcí, která po letech experimentování a mentálním přebývání v podzemí spojuje na mnoha místech rituální podstatu jedinečného rukopisu Slováků se svižnými popovými melodiemi.
Sound Ľahké múzy stále tvoří čtyři základní elementy: vokál Gudrun zasazený někam mezi Lisu Gerrard a Diamandu Galás, polovojenské, polotribální předprogramované rytmy, postpunkové rejstříky 667 kytar a temná, často minimalistická elektronika. I nové album nevnáší do skladeb aranžérsky žádné další instrumentální novoty. Přesto, a nutno podotknout překvapivě, Múza ze známé hmoty uhnětla jinou, svěží nahrávku. Jako by odhodila zábrany vypustit svojí hudbu na světlo, a ta, místo, aby se rozpustila, přijala energii slunečních paprsků, které vybudily dark wave sdružení k nečekaně svěžímu výkonu. Ve skladbách jako Hranica, Zlyhania nebo Keď sny kričali mentálně odbrzdili unikátní vehikl, který dříve jezdil pouze po vedlejších cestách, a vpustili ho hrdě do provozu na silnice první třídy. Celé perkusivní pentlení zůstává stejně ornamentálně zdobné, přesto je podepřeno základním rovným rytmem. Navíc Ľahká múza po letech ukázala, že umí vyšvihnout ze své stále temně introvertní hudby silné melodické refrény. Slováci se díky nahrávce stávají dlouholetým známým, s nímž se po letech dalo výborně popovídat. V předvečer 30(!!) narozenin souboru je to více než pozitivní zpráva.
eXcentriX rec., 2013, 43:56
