Pod stromečkem mi největší radost udělala svojí tématikou sice děsivá, ale přesto přitahující americká antologie hudebních morytátů s názvem People Take Warning! Murder Ballads and Disaster Songs, 1913–1938 (Tompkins Square, 2006, 3 CD, 52 dolarů). Každý z celkem sedmdesáti lidových, hillbilly a bluesových songů zde shromážděných připomíná nějakou hroznou událost, která se skutečně kdysi stala. A teče při tom spousta krve, neboť v rámci kompilace v jednotlivých písních přijdou o život doslova tisíce lidí, ať již vraždou, důlním neštěstím, pádem vzducholodi či přírodní kalamitou. Tuto nádherně vybavenou kompilaci sestavil a produkoval Christopher King, který se předtím proslavil podobně kouzelnými CD krabicemi průkopníka lakonicky sžíravé hillbilly music Charliho Poola či dávného legendárního mississippského bluesmana Charleyho Pattona. Antologie je organizována tematicky. První disk má název Člověk vs. stroj a je věnován písním o vykolejených vlacích, potopeném Titaniku, spadlých letadlech nebo vzducholodích a Johnu Henrym, který chtěl při ražení tunelů kladivem porazit parní vrtačku. Druhý disk nese název Člověk vs. příroda. Zahrnuje písně o záplavách na Mississippi, důlních neštěstích a úrodě bavlny zničené hmyzími škůdci. Konečně třetí disk se jmenuje Člověk vs. člověk a v tomto případě jde o slavné vražedné morytáty z americké historie (Bruno Hauptmann, Tom Dooley či Stagger Lee). „Na konci 20. a začátkem 30. let zachvátila národ krize,“ píše ve svém skvělém doprovodném eseji Tom Waits. „Byla to doba, kdy píseň byla nástrojem k přežití. Celá komunita oplakávala ztrátu svého příslušníka a tyto písně sázela jako semínka do věčnosti. Tato kolekce je divokou zahradou vyrostlou právě z těchto semínek.“ Zahrnuté písně tato Waitsova slova jenom potvrzují. Ve svých nejlepších momentech jsou naléhavé, šokované a šokující. Memphis Flu v podání černé kongregace holiness church Elder Curryho je gospel, který doslova zvedá střechu, ale přitom přísně moralizuje („..ano, Bůh svou rukou trestá tuto starou zem“). Ve svých nejhorších momentech jsou manipulativní, přitom však neméně skvělé. To je případ songu The Ohio Prison Fire, kterou napsal Bob Miller tři dny poté, co 322 vězňů uhořelo při požáru, který založili spoluvězni. Tato píseň zahrnuje pozoruhodný dialog mezi vězeňským dozorcem a zdrcenou matkou, která přijela identifikovat pozůstatky svého syna. Neubráníme se dojmu, jak věcně přijímané byly tyto songy v éře před televizí. „Tyto písně byly tehdejší média,“ říká King, „měly za cíl nás rozplakat a přimět k soucítění. Dnes se na nás chrlí 24 hodinové televizní zpravodajství a my jsme jím otupeni.“
