LU

Pohledem z dálky se zdá, že severomoravská formace LU, konkrétně původem z Příbora a Kopřivnice, nic neřeší. Prostě se zjevuje a zase mizí. Ve skutečnosti je to samozřejmě mnohem prozaičtější. Každopádně se relativně nedávno probrala se zimního spánku, v plné síle snad ještě více než kdykoliv dříve. A navíc bez zbytečného humbuku a siláckých gest. O to víc stojí za pozornost.
02_lu_1Zrod existence se datuje před více než sedmi lety a je po celou dobu provázán s malým, ale sympatickým kopřivnickým labelem Piper. Právě pod touto značkou totiž natočili v roce 2003 svou debutovou desku. Zformovali se ještě o rok dříve, v klasickém rockovém kvartetu. V sestavě Zbyněk Machetanz (kytara, zpěv, samply), Martin Pýcha (kytara), Martin Vašica (baskytara, zpěv) a Hynek Kovář (bicí) na první pohled připomínali obyčejnou indie-rockovou partu, jednu z mnoha. Při bližším ohledání se ovšem objevily symptomy, pro místní kraje nezvyklé. Žádná kopie britských vzorů a rádoby alternativní pop, spíš zadumané, propletené motivy kytar s neodhadnutelným vývojem skladeb. Bez klasických písničkových schémat, s melancholií a zpěvem ne nepodobným belgickým dEUS. Až překvapivé množství nápadů, nevtíravé melodie, ale zároveň i evidentní a vědomá rezignace na primární posluchačskou vstřícnost. Kytary chvílemi průzračně čisté a o pár momentů dál špinavě rozmazané. Vše kořeněné občasnými klávesami. Výsledkem pak byla skvěle vystavěná atmosféra a schopnost udržet posluchače po celou dobu v napětí. A opakovaná možnost něco objevovat. Digipack, připomínající obyčejný vlnitý karton vzbudil nadšení a všichni se nestačili divit, kde se tady tak dotažená a suverénně znějící kapela vzala. Zbyněk Machetanz prakticky zároveň posílil i sestavu spřátelené a vbrzku mnohem známější formace Nierika. Vše se zdálo nastartováno na nejlepší cestě. Jenže ihned po vydání eponymního alba sestavu opouští druhý kytarista. Kapela reaguje tak, že situaci obrací ve svůj prospěch – místo něj zbylé trio posiluje hned dvojice nových členů – klávesista Honza Szabó a violoncellista Adam Kovář. Zvuk tak dostává větší pestrost a ještě víc se vymaňuje z davu. V pětičlenné sestavě se LU objevují na Malé Alternativě 2004 a porota má snadné rozhodování o vítězi. Pochvalnou reportáž odvysílá i televizní pořad Paskvil. Skupina čile koncertuje, a to jak se spřízněnou Nierikou (kterou vedle kytaristy posiluje i basista Martin), ale s celou řadou na podobné vlně se nacházejících interpretů – Folk3mail, OTK, C nebo Selfbrush. Při jejich moravské zastávce předskakují i vynikajícím newyorským Enon. V roce 2007 řady LU opouští bubeník, uprázdněné místo zaplňuje opora Nieriky Tomáš Neuwirth a počet společných členů tak vzrůstá na tři. Nicméně pro LU nastává oddechový čas a více než dva roky o nich není nic slyšet 02_lu_2a nic nenasvědčuje tomu, že by se na tom mělo cokoliv měnit. Během pauzy odchází loni v létě basista Tomáš Vašica (který mizí i ze sestavy Nieriky) a LU se rozhodují pokračovat už jen ve čtyřech. Od prosince se opět vracejí na pódia a zároveň vychází po šesti letech, opět u Piperu druhé album s podivuhodným názvem Owes And Wows, a to v nezvyklou dobu mezi Štědrým dnem a Silvestrem. Zbyněk Machetanz nejenže střídá kytaru s baskytarou, ale zároveň opět potvrzuje svou pověst vynikajícího a invenčního skladatele. Oproti debutu je nahrávka mnohem pestřejší, vedle angličtiny se tu objevuje i francouzština, skladby překvapují v jednu chvíli šansonovým pohlazením a kousek dál divoce nervní kytarou, kterou vzápětí vystřídají agresivní elektronický sampl nebo klávesy se zvukem cemballa. Teď už zbývá jen doufat, aby se pánové zase nerozhodli dát si pauzu. Podobných nezakomplexovaných formací totiž u nás rozhodně nemáme na rozdávání.

Přidat komentář