Luther Dickinson: Rock’n’Roll Blues

luther_dickinsonNedávno překročil čtyřicítku. Pořád tedy patří – obrátíme-li ten hrozný slogan – k lidem, kteří toho mají víc před sebou než za sebou. Nezapomínejme však, že jde o syna Jima Dickinsona, slavného memphiského producenta, co nejenže hrál Stounům na piano v písničce Wild Horses, ale také strávil notně času ve studiu s Arethou Franklinovou, Ry Cooderem, Bobem Dylanem a bůh ví, s kým ještě. Jimovi potomci Luther a Cody se potatili a v půlce devadesátých let založili skupinu The North Mississippi Allstars, kterou jednu dobu na plný úvazek zaměstnával písničkář John Hiatt a která před třemi lety dělala předskokany staronovému projektu Roberta Planta Band Of Joy. Proto ji také Plant osobně doporučil organizátorům letošního ročníku festivalu Colours Of Ostrava. Luther Dickinson má ovšem mnoho podob: s Allstars hraje jižanský bluesrock, coby sólový kytarista Black Crowes (2007–2013) se přiblížil tvrdším žánrům a v poslední době se zase vrací ke svým kořenům, které má v rodném Tennessee a na Mississippi, kde vyrůstal. Sólová deska Rock’n’Roll Blues, s níž právě vyrukoval, zní, jako by byla natáčená ve venkovské chatrči na dva mikrofony (což podle doprovodného videa nebude daleko od pravdy). Zároveň má v sobě určitou agresivitu Lutherova punkového mládí, z něhož se autor vyznává v úvodní písni Vandalize. Dvě zvláštní spoluhráčky (bicí, basa) tuhle náladu nezjemňují, naopak ještě přitvrzují, takže výsledek připomíná všechno jen ne lacinou trempírnu. Zemitost, která je z Dickinsonovy hudby cítit, to nejsou modré hřebeny Apalačského pohoří ani bahno Otce vod – spíš vybrakovaná pustina Cormacka McCarthyho. Rozhodně se Rock’n’Roll Blues liší od Lutherova prvního samostatného alba Hambone’s Meditations z roku 2012, majícího klidnou atmosféru už ve svém názvu. Že Dickinson i na druhé desce zůstal u akustického formátu, můžeme přičíst jedině faktu, že původní pokus nasmažit oněch deset pecek do nahrávadla s elektrickými nástroji z nějakého důvodu nevyšel. A tak zůstal dravý přístup rockera, jen prostředky jsou takové… rurální.
New West Records, 2014, 34:28

Přidat komentář