Česká jazzová historie přišla krátce před vánocemi o jednu ze svérázných muzikantských osobností tvrdošíjně se věnující s vlastním Free Jazz Triem avantgardě svého žánru, a to po celou dobu dvou normalizačních desetiletí zcela osamoceně na československé scéně. V noci mezi 17.–18. prosincem zemřel u sebe doma saxofonista, klavírista a kapelník Milan Opravil. Na jeho pohřbu promluvil dlouholetý spoluhráč z Free Jazz Tria, saxofonista a houslista Josef Bláha.
Milan Opravil prožil celý život v Olomouci, kde se narodil 5. prosince 1940. V první půli padesátých let se učil na klavír v kroměřížské hudební škole Moravan, následně u soukromého učitele. Na klavír hrál ještě v druhé polovině této dekády v orchestru stavební průmyslovky v Lipníku nad Bečvou, pak se začal sám učit na altsaxofon. Během vojny účinkoval v armádní kapele Dixie Písek. V šedesátých letech působil v olomouckých orchestrech Daria Pavlíka a v podnikovém Modetonu firmy Sigma. Olomouc byla v této dekádě významným jazzovým ohniskem s řadou kapel různého zaměření. V roce 1966 se Emilem Viklickým založené freejazzové trio časem proměnilo v hardbopové sexteto, k jehož členům už Milan Opravil, hrající na altsaxofon a barytonsaxofon, patřil. V roce 1971 Viklický odešel na vojnu a Opravil sestavil trio, které mělo premiéru 10. 2. 1972 na Olomouckých jazzových dnech, ještě s původním názvem Jazz Q Emila Viklického. Původní kapelník po vojně začal působit v Praze, takže Opravilovo trio začalo vystupovat pod jménem, jímž se jednoznačně přihlásilo k freejazzovému hnutí na světové scéně. Hrálo skladby Ornetta Colemana, Johna Surmana, Cecila Taylora, Joea Farrella, Alberta Mangelsdorfa, Stu Martina, Keithe Jarretta, Jana Garbarka, Barre Phillipse, ale také Poláků Michala Urbaniaka či Zbigniewa Namysłovského. Později zpestřili repertoár také například o Gillespieho Dizzy’s Blues, Molten Lead Mikea Osborna či Two for Two Johna McLaughlina.
Free Jazz Trio bývalo na koncertech obvykle uváděné včetně místopisného určení jako Free Jazz Trio Olomouc. Tento název užívalo, i když se změnilo s příchodem Josefa Bláhy v kvarteto. FJT procházelo občasnými personálními změnami na rytmických postech, ale dva hlavní sólisté, Milan Opravil a Josef Bláha zůstali přítomni setrvale. V anketě Jazzové sekce All Stars Band 1974 se v kategorii altsaxofonistů Milan Opravil podělil o třetí místo s tradicionalistou Karlem Mezerou a Františkem Navrátilem z orchestru Gustava Broma. Téhož roku si Opravila vzal Emil Viklický jako hosta svého kvarteta na festivaly ve Wroclawi a v San Sebastianu, kde kapela i Opravil jako sólista měli velký úspěch. Nesmlouvavé freejazzového zaměření bylo pro FJT pozvánkou na 3. Pražské jazzové dny Jazzové sekce v říjnu 1975. Od tohoto vystoupení se FJT stalo jednou z kultovních kapel Jazzové sekce. Vedle lokálních akcí Jazzové sekce po celé republice dostalo FJT pozvání také na jubilejní desáté PJD v září 1980, ale tento festival byl už zakázán v souvislosti s připravovanou likvidací Jazzové sekce.
Na konci sedmé dekády však došlo k „únavě materiálu“ a ke krátkodobému rozpuštění skupiny. V létě 1979 nezávisle na sobě začali Opravila přemlouvat k obnovení činnosti dva z jeho spoluhráčů, basista Josef Mahdal a bubeník Petr Večeřa. Díky tomu skutečně došlo k obnovení činnosti, opět v kvartetním obsazení a s původním názvem Free Jazz Trio. V roce 1987 Mahdala vystřídal Luděk Záruba. Působení nové kapely pokračovalo úspěšně až do druhé poloviny roku 1988, kdy se Milan Opravil z celé řady důvodů rozhodl zanechat ve svých 48 letech hraní. Tyto důvody byly nejen osobního rázu, ale také vyvěraly ze zklamání, že ani po šestnácti letech úspěšného hraní se jejich hudbě nedostávalo uznání ze strany oficiální československé jazzové scény. V říjnu 1980 mi svůj náhled Milan Opravil popsal stručně: „Pro československou scénu bylo charakteristické, že zde free jazz byl ‚mrtev‘, i když v zemích jiných ‚žil‘. Užijeme-li nadále obrazných rčení, byl ‚pochováván‘ průběžně, a to teoreticky i prakticky.“
Free Jazz Trio dodnes působí i bez Milana Opravila, byť se jeho hudba proměňuje. O historii se pečlivě stará bubeník Petr Večeřa. FJT má pouze samizdatové nahrávky. Dnes už existují dvě vzácné nahrávky Opravilova FJT. Nejstarší a nejzajímavější je 2CD Tišnovsko (2010), záznam koncertu z 15. května 1982, druhý titul Dnes na „Vlnobytí“ (2008) zachycuje opět kvartetní FJT na jednom z posledních koncertů s Milanem Opravilem z olomouckého letního kina 28. května 1988. Milan Opravil žil od té doby samotářským životem a jazzem se zabýval jen jako posluchač. Ojediněle se nechal vytáhnout na některý koncert své bývalé kapely. Vedle svého nadšení pro hudbu byl také nadaným a svérázným kreslířem, který svými kresbami zdobil dopisy přátelům. Jako jazzman měl shodně jako celé FJT amatérský statut a živil se stavařskou profesí. Byl zakládajícím pracovníkem někdejšího Okresního střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci. Ač protagonista free jazzu, ctil významné muzikanty jazzové minulosti, především se hlásil k jednomu ze svých vzorů, k tenorsaxofonistovi Lesteru Youngovi, jehož hudba byla předzvěstí jazzové avantgardy.
Free jazz byl pro něho jedinou a skvělou příležitostí pro uplatnění svého skutečného a bezprostředního citu, byl pro něho jedinou příležitostí a možností k pozvednutí protestního hlasu vůči panujícím poměrům. (Josef Bláha ve smuteční síni 28. 12. 2012, Olomouc)
Z literatury: Milan Opravil: Proč ještě existujeme (rozhovor, Vladimír Kouřil, samizdat Druhá strana, 10/1985) Free Jazz Trio Olomouc (autor hesla Jiří Starý, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby – Československá scéna, Supraphon, 1990) Starý dobrý cirkus (Vladimír Kouřil, UNI, 4/1995) Ze života jazzové avantgardy v srdci Evropy (Vladimír Kouřil, HIS Voice, 2/2009)
Web: www.freejazztrio.czechian.net/ www.hisvoice.cz/clanek_93_ze-zivota-jazzove-avantgardy-v-srdci-evropy-free-jazz-trio.html https://magazinuni.cz/hudba/recenze/free-jazz-trio-tisnovsko/