Najponk: A Child Is Born

najponkPianista Jan Knop, známý jako Najponk, je mistrem triové hry. A nezáleží na tom, zda je součástí akustického klavírního tria (za album The Real Deal s kontrabasistou Jaromírem Honzákem a bubeníkem Mattem Fishwickem byl nominován na Anděla) nebo elektrické sestavy (album It’s About Time s varhaníkem Ondřejem Pivcem a s bubeníkem Gregem Hutchinsonem Anděla dokonce získalo). Čekání na další triovou nahrávku (během roku 2015 by mělo vyjít nové album s Georgem Mrazem a opět s Mattem Fishwickem) Najponk svým fanouškům zpříjemnil čistě sólovou nahrávkou A Child Is Born. Ve srovnání s předchozí sólovou deskou, koncertním albem Just For My Friends (nahrávka z Londýna z roku 2009), má novinka o čtyři skladby více a přibližně o sedm minut méně. Obsahuje tedy kratší útvary a méně improvizace. Najponk se tentokrát více soustředí na písňovou formu a dává přednost intenzivnímu prožitku před extenzivními variacemi.
Najponka provází pověst chodící jazzové encyklopedie, teoretika – znalce standardů – i praktika, který se standardy umí pracovat a dokáže je sypat z rukávu. I nové album tedy obsahuje především klasické melodie, ať už přísně vzato jazzové, nebo z oblasti populární hudby (ano, Eleanor Rigby od Beatles…). Stejně jako na Just For My Friends však pianista k léty prověřenému materiálu přidal čtyři vlastní kompozice, pojmenované třikrát jako „Blues for…“ a jednou „Waltz for…“. Důležitější než názvy je však fakt, že autorská tvorba svým charakterem a náladou z tradičně zaměřeného alba nijak nevybočuje. Najponk prostě standard napsat umí.
Chce-li si posluchač udělat ve zkratce představu, jak Najponk pracuje se známými skladbami, doporučuji pro začátek titulní A Child Is Born Thada Jonese. Necelé dvě a půl minuty stačí k tomu, aby interpret základní jednoduché téma dokázal rozvinout. Nezahraje ani notu navíc, a přesto výsledek funguje a zní dostatečně uceleně. Do kontrastu můžeme postavit hned následující You Are My Sunshine, oblíbenou melodii bluegrassových kapel i bluesmanů a také oficiální píseň (tedy cosi jako hymnu) státu Louisiana. I zde si Najponk vystačil se dvěma a půl minutami, přičemž tentokrát notoricky známé téma rozehrál ještě originálněji. A aby si posluchač nemyslel, že se zde hraje pouze s pozvolným rozvíjením melodie, případně s harmonizací, doporučuji jako třetí kousek výrazně zrytmizovanou If I Should Lose You.
Nemá však smysl analyzovat skladbu po skladbě. A Child Is Born, album, které Najponk věnoval svému malému synkovi (s tím souvisejí nejen titul alba, ale i názvy autorských skladeb), je především ukázkou široce přístupného a přitom vysoce kvalitního jazzu. Chce-li někdo proniknout do tajů jazzového piana a netroufá si na patnáctiminutové improvizace, Najponk bude dobrou volbou. Nezklame však ani zkušenějšího posluchače, který si rád připomeneme, že dějiny jazzu kdysi začaly u písní a muzikálových melodií a že i zda dvě a půl minuty se dá zahrát nemálo muziky.
Animal Music, 2014, 49:05

Přidat komentář