Nejlepší alba world music v roce 2008

Plán to byl před sedmi lety velkolepý: britské BBC Radio 3 se ve spolupráci s magazínem fRoots a delegáty veletrhu WOMEX rozhodlo udělovat ceny v oblasti world music – Awards for World Music nebo také ceny Planet. Letos anketa zviditelňující lokální hudbu ze všech koutů světa a vrcholící každoročně slavnostním koncertem v Londýně skončila. Potichu, bez stesků, ale i vysvětlování ze strany BBC. Iniciativu přebírají dva anglické hudební časopisy: fRoots a Songlines.

„Důvodů pro zrušení cen Planet existuje několik, ale nikdo netuší, který je ten hlavní. Jestli peníze, personální obsazení, odpovědnost, politika nebo velké problémy BBC s jakoukoliv formou soutěže, protože v minulosti jednu z nich provázel nepříjemný skandál,“ říká spolutvůrce cen Planet Ian Anderson, jinak šéfredaktor fRoots, který už od roku 1986 pořádá za účasti stovek odborníků anketu o Nejlepší album, pět let nato rozšířenou o Nejlepší kompilaci a nedávno o Nejlepší obal. Na tom se nic nezmění a ostře sledovaná, prestižní anketa pokračuje. Zkrátka ovšem nepřijdou ani hudebníci: magazín Songlines se v úzké spolupráci s festivalem WOMAD připravuje vyhlašovat Nejlepšího umělce, kapelu, nováčka a fúzi. Výsledek ankety uveřejní Songlines v květnu 2009 a vítězové vystoupí na WOMADu.

Anketu fRoots lze brát za velmi kvalitního průvodce hudbou z neznámých krajů natočenou v uplynulém roce. A jestliže kdysi Petr Dorůžka o cenách Planet napsal, že drží prst na tepu doby, lze tatáž slova vztáhnout na Nejlepší alba. Letošní vítěz Jim Moray, jehož profi l si můžete dohledat v UNI 4/2004 a recenzi alba Low Culture v tomto čísle, už na samém začátku své obdivuhodné kariéryprohlásil: Nové anglické folkové povstání nevznikne uvnitř této zavedené scény, rozpoutá ho generace mladých, která o tuhle muziku zakopne náhodou, bez jakýchkoliv hlubších znalostí její historie a tradice.“ Charakterizoval tím tak sám sebe: klasicky vzdělaný klavírista proměněný v rockera, který jednoho dne objevil rodičovskou sbírku anglické tradiční hudby a dal při jejím revolučním zpracování na radu houslisty Dave Swarbricka, „že tradiční hudbě je fuk, co s ní děláš, nevadí jí to, protože nemá žádný názor.“ Totéž si myslí i další angličtí zástupci v první desítce: famózní Eliza Carthy (UNI 8/2008) a folková dechovka Bellowhead. Při poslechu jejich alb se pak ani nechce věřit, že v Čechách si mnozí folkaři odmítající inspiraci z tradiční oblasti nadále myslí, že „z mrtvého živé prostě neuděláš.

Ovšem ani v Anglii to nemají lehké. V souvislosti s odchodem BBC se prý okamžitě ozvaly hlasy, že anketa pozbyla kontroly zvenčí a tím pádem vyhrál Jim Moray, první Angličan po deseti letech (naposled v roce 1998 Eliza Carthy), během kterých všechno shrábli výhradně Afričané. Docela rozladěného Iana Andersona to přivedlo k vyjádření: „Namísto zasloužené gratulace Jimovi, který vyhrál v silné konkurenci Malijčanů, z ankety lidé blízcí British National Party dělají terč posměchu. Oni zkrátka nemají anglický folk rádi.

Anketu jinak opravdu ovládli Afričané, ale kdo by se tomu divil. Nejlepšímu světovému hráči na koru Toumanimu Diabatemu z Mali stačily pouze dvě hodiny ve studiu, aby natočil svou teprve druhou sólovou desku. Má podle jeho slov dokázat, že v Africe se pouze rozbubnovaně netančí, ale také rozjímá. Před hlasitostí svého početného L’Symmetric Orchestra proto dal přednost osamoceným duchovním improvizacím na staré mandinské melodie. V minulosti prakticky všechna alba malijské písničkářky Rokie Traoré v fRoots zabodovala; předpověď, že Tchamantché (UNI 11/2008) zvítězí se sice nenaplnila, na třetí místo to ale dalo. Její krajan,mistr loutny kamelengony Issa Bagayogo na svém čtvrtém albu čerpá jako obvykle z tradiční lovecké hudby kraje Wassoulou, jejíž rytmus prokládá elektronikou a kytarou, leč protentokrát jakoby všechno znělo daleko důrazněji a naléhavěji. Kasai All Stars z Konga potkala letos obrovská smůla: evropští úředníci jim neudělili víza, takže z plánovaného turné na oslavu výtečného debutu (UNI 7/2008) nebylo nic. Věčná škoda, protože když vloni zazářili na WOMEXu, to samé se od nich dalo očekávat třeba i na pražském Respectu, kam jako na mnoho jiných festivalů nedorazili. Loňský WOMEX neuchvátili jenom divocí Konžané, v komorním prostředí divadla Lope De Vega s posluchači zamávalo rovněž turecké Taksim Trio (klarinet, qanun a baglama) o němž Andrea Konstankiewiczová z Tara Fuki v rozhovoru pro Refl ex řekla: „Jiná galaxie. Úžasný kontakt mezi muzikanty navzájem. Absolutní krása, obě jsme se s Dorotou vznášely nad zemí. Doporučuji celému lidstvu.

The Garifuna Women’s Project představuje možný, a vlastně ideální lék na nečekanou loňskou smrt Andyho Palacia, tribuna národa Garifunů – černých Karibů, vlastně Afričanů v exilu – z jihoamerické pidizemě Belize. Písničkáře, jehož album Wátina (UNI 5, 7/2007) sbírající snad všechna myslitelná ocenění mnozí přirovnávají k Simonově Gracelandu a vstup jeho samotného na mezinárodní scénu k triumf álnímu rozkopnutí dveří Bobem Marleym. Andyho v lednu 2008 nečekaně skolil srdeční záchvat a pár týdnů nato jeho nejbližší spolupracovník a producent Ivan Duran vydal nahrávku Umalali – v garifunštině Hlasy – z níž se dá odečíst podstatný fakt: garifunské hudbě i přes všechny předešlé úspěchy chlapů vládnou ženy.

Natacha Atlas se s doprovodnou kapelou The Mazeeka Ensemble vrátila do hloubi 50. let, k arabské klasice libanonské zpěvačky Fairuz nebo egyptské hvězdě Abdelovi Halimu Hafezovi. „Jedná se o můj způsob dokázat západnímu světu, že arabská hudba není pouze zpěvačka Umm Kalthum.

Obvyklý mix severoafrických rytmů, popu a elektroniky nahradilo tentokrát komorní, akustické pojetí a orchestr vedený Harveym Broughem zahrnuje jak arabské tak evropské hudebníky, slyšíme smyčce, dechy a klavír. Jedinou anglicky zpívanou skladbu Black Is The Colour známe z podání Niny Simone. Natacha se v této podobě představila také v pražské Akropoli a soudě podle ohlasů, měla úspěch.

DESET NEJLEPŠÍCH ALB WORLD MUSIC ROKU 2008 PODLE FROOTS
Jim Moray – Low Culture (Nitbick Records)
Toumani Diabate – The Mandé Variations (World Circuit/PJ Music)
Rokia Traoré – Tchamantché (Nonesuch)
Umalali – The Garifuna Women’s Project (Cumbancha/PJ Music)
Kasai Al Stars – In the 7th Moon, The Chief Turned Into a Swimming Fish
and Ate the Head of His Enemy By Magic (Crammed Disc/Rachot)
Bellowhead – Matachin (Navigator)
Issa Bagayogo – Mali Koura (Six Degrees/Pohodlí)
Eliza Carthy – Dreams Of Breathing Underwater (Topic)
Taksim Trio – Taksim Trio (Doublemoon)
Natacha Atlas & The Mazeeka Ensemble – Ana Hina (World Village /PJ Music)

Přidat komentář