Oleś/ Trzaska/Oleś – SUITE FOR TRIO + (Fenommedia, 2005, 51:46)

nos_na_nosice5Polské jazzové uskupení Oleś/ Trzaska/Oleś, oscilující ve své tvorbě mezi komorní hudbou a avantgardou, si před třemi lety přizvalo k natáčení svého nového alba francouzského trumpetistu Jeana Luca Cappozza, který je známý především jako spoluhráč klarinetisty a saxofonisty Louise Sclavise. Zkušené trio tvořené saxofonistou a basklarinetistou Mikołajem Trzaskou a bratry Oleśovými (kteří v současnosti bývají oceňováni jako nejlepší rytmická sekce v Polsku) mělo v té době za sebou již dvě společné desky a jejich novátorský přínos, sehranost a vzájemná hudební komunikace dosahovaly opravdu výjimečných kvalit. Spolupráce s francouzským průzkumníkem na poli imaginárního folkloru, zaznamenaná na nahrávce SUITE FOR TRIO + (Fenommedia, 2005, 51:46), doplňuje komorní výraz tria o nové zvukové možnosti a souhra obou dechových nástrojů dělá jejich hudbu komplikovanější, barvitější a vrstevnatější. Zvuk nahraného materiálu byl však plný technických chyb, takže bylo vydání záznamu tohoto setkání na delší dobu odloženo. Nyní, tři roky od pořízení nahrávky, tímto albem zahajuje svou činnost vydavatelství bratří Oleśových Fenommedia, vydává ho ve zvukově vyčištěné podobě a je zřejmé, že je to poměrně důstojný začátek. Většina kompozicí na albu pochází od bubeníka Bartołomieje Oleśe: tiché a klidné momenty, za nimiž cítíme zkušenost se soudobou vážnou hudbou, střídají výrazné rytmické přeryvy a rychlé improvizované party s klidnějšími komponovanými pasážemi, využívajícími střídmě příjemné a nezáludné melodie. Desku zahajuje kolektivní improvizace Freetan z níž je jasné, že síla kvarteta spočívá spíše v komponovaných skladbách, které tvoří zbytek alba. Skladbou vyčerpávající všechny polohy kvartetu je nejdelší Suite for Trio +, ve skladbě N-Ju hudebníci přiznávají svou inspiraci newyorským downtownem: střídmé freejazzové propletence saxofonu s trubkou svou dynamičností a téměř klezmerovou melodií připomenou Zornovu Masadu. Jediná Trzaskova skladba Urodzaj, na níž je využita přednatočená páska se zamlženým hlasem, je asi nejklidnějším kusem alba a hudebně upomíná na jeho divadelní kusy z alba Pieszo. Využívá v ní klidné táhlé tóny harmoniky a flétny, do níž Cappozzo vplétá svá freejazzová sóla. Celek je i přes určitou nevyváženost opravdu příjemný, avšak stín esenciálního debutového alba tria Mikromuzik (Kilogram Records, 2001) nepřekračuje.

Přidat komentář