Pete York & Young Friends: Basiecally Speaking

pete_yorkV říjnu to bude čtyřicet let, co pianista Count Basie se svým bandem, hostujícím pianistou Oscarem Petersonem a bluesovým zpěvákem Big Joe Turnerem rozvášnili pražský Obecní dům. O deset let později Basieho však definitivně zradilo srdce. Jeho odkazem není jen to, že patřil k zásadním swingbandům jazzové historie, ale hlavně novátorství v rytmickém projevu orchestru a úloze klavíru v něm, také k silnému přimknutí k blues. Anglický, původem rockový bubeník šedesátých let Pete York (1942), působící se Spencerem Davisem, Erikem Claptonem či Brianem Augerem, se pomalu, ale jistě přesouval z oblasti jazzrockové fúze k jazzu obecně. Dnes říká, že hudba Counta Basieho byla jeho prvním setkáním s jazzem v patnácti letech a touto nahrávkou s mladou generací mezinárodní povahy se rozhodl iniciační vzpomínku učinit slyšitelnou. Zdařilo se mu to velmi dobře a podílníky tohoto úspěchu jsou německý kytarista Torsten Goods (1980), maďarský tenorsaxofonista Gábor Bolla a německý hráč na Hammondovy varhany Andreas „Andi“ Kissenbeck (1969). York si vedle svého bubnování ještě zazpívá písně Flip Flop & Fly (Charles Calhoun a Lou Turner), Cute – zde mi připomněl barvu a styl zpěvu Luďka Hulana (Neal Hefti), Roll’em Pete (Pete Johnson a Joe Turner) a Torsten Goods mu sekunduje v duetu Gee Baby, Ain’t Good To You (Don Redman a Andy Razaf). Album otvírá kolektivní Groovin’ For Basie Yorkova kvarteta v duchu raných funky varhanních kvartet či trií, hrajících sice obvykle bez kontrabasu, zde však v rámci alba zcela výjimečně s hostujícím basistou Wolfgangem Schmidem. Tím také muzikanti naznačí, kterak budou stylově pojímat Basieho repertoár. Přítomnost hammondek však má přímou souvislost s Basiem, neboť ten byl nejvýznamnějším žákem průkopníka varhanního jazzu Thomase „Fatse“ Wallera. Právě tímto směrem pokračuje vývoj k nejslavnějším varhaníkům moderního jazzu, potažmo jazzrockových i rockových. Celá Yorkova pocta Countu Basiemu proto vychází právě z jeho vztahu k blues, k rhythm & blues, pod jejichž zorným úhlem prováděl inovace rytmického pojetí hry svých kapel, ovšem se samozřejmou přítomností swingujícího rytmu. Výběr je skutečně reprezentativní: trumpetista Neal Hefti (1922–2008) začal pro Basieho psát a aranžovat v roce 1950 a Yorkovo kvarteto nám zahraje jeho skladby Splanky, Lil Darling a Cute. Stylotvorný saxofonista a klarinetista Lester Young (1906– 1959) hrával s Basieho kapelami od roku 1933 až do let čtyřicátých a na albu se hrají jeho skladby Tickle Toe a Lester Leaps In. Z vlastní tvorby Counta Basieho zazní Jumpin’At The Woodsite, skladba, kterou v roce 1938 nahrávala celá swingová scéna. Album končí zcela odvázaným bluesovým hitem zpěváka Joea Turnera a pianisty Pete aJohnsona Roll ’em Pete, kteří jej nahráli už v roce 1938 a Basie zařadil na své LP Count Basie Swings, Joe Williams Sings v roce 1956. Toto klasické dvanáctitaktové blues se řadí k základním inspiračním zdrojům příštího rock’n’rollu. Kvartetem zvolené stylovosti odpovídá i střídmý apetit sólistů – dominantní bývá zvuk hammondek nebo kytary, tenorsaxofon sound spíše zahušťuje. Podtitulem alba Good Time Jazz nám pak Pete York docela důrazně připomíná, že prvotním posláním jazzu je muzikantská radost ze hry, rytmu a improvizační hravosti přenášená na posluchače s tělem toužícím po elektrizujícím swingu.
ACT Music/2HP, 2013, 52:52

Přidat komentář