Pejzy a low-ride. Klezmer a hip hop. Jewish Cowboy. Socalled. Kolik znáte židovských hip hoperů? Beastie Boys. Dobře, jenže u těch je to tak nedůležité, že to o nich ani skoro nikdo neví. 
Pak je tady třeba Matisyahu. Jenže ten židovství zas tolik vystavuje na odiv, že je spíše atrakcí než hudební hvězdou. A pak je tady Socalled.
Socalled má jenom jedno sako, ale má ho moc rád. Je to kouzelník (nikoli hudební, tak odporná klišé si jeho popis nezaslouží, opravdu: přeřezávání asistentek, králíci, triky s ping pongovým míčkem a tak). Hraje na akordeon. Nenávidí fotbal. Kreslí a plácá z plastelíny animované filmy. Je to Žid. A je hiphopový DJ. Respektive on má pocit, že se k němu slovo DJ nehodí, protože si ho vykládá jako ,pouštěč vinylů‘ a tím on doopravdy není. Socalled totiž kromě hraní samplů a desek ještě zpívá, rapuje, píská, hraje na piáno a akordeon. To vše najednou, takže se na pódiu často mění v malou rozcuchanou čmouhu, která těká z místa na místo, aby vytvářela neustávající proud hudby, mix klezmeru a rapu.
Josh Dolgin (Socalled) byl v Česku už několikrát. Hrál na festivalu Respect. Navíc do Čech jezdil několik let za jedním děvčetem a při těch příležitostech se ještě vždy zašel podívat do muzea na velrybí kostru a obdivoval místní architekturu. Takže je u nás něčím jako rezidentním turistou. Naposledy tady hrál v rámci festivalu Music on Film Film on Music, kde předvedl společně s domácími muzikanty Katjou a Gipsym nezapomenutelnou show, když vytvořili v reálném čase soundtrack k filmu pro pamětníky Der Golem.
Vtrhnul
Jen pár hodin před koncertem se nadšeně vrhl po možnosti zahrát si ještě živý set na Radiu Wave. Tam jeho příchod vzbudil opravdové pozdvižení. Věčně se usmívající mužík vrazil do dveří, vrhl na štáb několik vřelých pohledů skrze mnoho dioptrií a vysypal ve studiu z mošničky změť kabílků, iPodů, samplerů a sequencerů, ze kterých se rozhodl hrát. To, že si předtím objednal dva gramofony, už očividně pustil z hlavy a trval na iPodech, sledoval zoufalý mumraj, který se kolem něj odehrával, zvukaři rvali z počítačů sekretářek kabely a zoufale se tak improvizovaně zkoušeli propojit vše dohromady a on si se mnou zatím vesele vyprávěl: „Teď budu točit desku s Fredem Wesleym, s tim dechařem od Browna se zlatejma botama. Hrozně se těšim. Víš, že mám babičku z Prahy? Koukám, že sem vám tady asi způsobil pěkný potíže, pardon. Já vlastně dělám muziku jenom tak omylem, jenom sem si to zkusil a lidem se to líbilo, tak už nějak nešlo přestat. Snad to dopadne dobře. Hele, kontrolka svítí, funguje to! Hurá!“
Pak odehrál jeden z nejfantastičtějších setů jaký jsem kdy zažil. Končil tím, že kompletní redakce Radia Wave byla nachumlána před studiem, skákající, tančící. Socalled pak ještě několik sličných moderátorek vyzval, aby mu šly zpívat sbory, ty se roztomile zarděly a utekly, zahalekal něco hebrejsky na posluchače, odzpíval a bylo. Když dohrál, dozářil a změnil se zase ve skromného usměvavého pána, který dělá hudbu mimochodem. Když pak večer vyšplhal na pódium prodělal tutéž změnu, když se rozzářily kontrolky jeho kouzelných krabiček, jakoby se zapnul i on. Už podruhé za den nadchnul lid a ten se začal pídit po tom, kdo je to Socalled.
Od hlavy k patě
Takže pro novopečené fanoušky Joshe Dolgina něco, co si mohli vygooglovat sami, a ještě mnohem víc: narodil se v Ottawě a vyrostl (tedy trochu) v Quebeku. Už odmalička se učil na piáno a kreslil. Oboje mu zůstalo až podnes. Nejprve se živil jako novinář a hrál ve spoustě kapel, od funkových, přes latinu až po gospelové sbory. Hostoval na řadě neslavných kanadských desek regionálních umělců. Loni ale vydal svoji první sólovou desku Theatre. Ta mu vyšla u stejného labelu, u jakého začínal Matisyahu, tedy u Jdub. 
Deska to byla krásná se spoustou hostů, vzdáleně připomínala Cut Chemista nebo Socalledova krajana Kida Koalu. Jen na ní bylo méně scratchů. Jako by toho nebylo málo, už na konci listopadu mu vychází další deska Jewish Cowboy se spoustou hostů od Matisyahua přes několik ex-členů Wu Tang Clanu, Trevora Dunna z Mr. Bungle až po několik osmdesátiletých náhodně potkaných bluesmanů z Texasu.
Víc toho o Socalledovi vědět netřeba. Abyste si ho zamilovali, nemusíte o něm vědět vlastně vůbec nic. Jen ho musíte slyšet, abyste zjistili, že kroutiči čudlem umějí pořád ještě bavit. Abyste zjistili, že kvalitní avantgardní hip hop vychází i jinde než na Ninja Tune. Abyste zjistili, že hudba umí být vtipná i závažná zároveň. Abyste slyšeli jednu z nejlepších desek tohoto roku.
socalledmusic.com
myspace.com/socalled
Foto archiv a Radio Wave