Pozoruhodnosti z XI Records II

Ne všechna alba na XI Records jsou tak bohatá a rozmanitá jako Toot! Charlieho Morrowa, které jsme probírali v minulém čísle. Škála přístupů jednotlivých experimentátorů sahá od minimalismu přes konkrétní hudbu či tělesné hraní včetně dlouhých strun po virtuózní představení jednotlivých nástrojů.
pozoruhodnostiTentokrát máme na mušce zcela jednoznačné drónování, jehož tvůrcem je David First; známe ho například z desek Phila Niblocka nebo Jin Hi Kim, kde působí s elektrickou kytarou nebo se samplováním.
DAVID FIRST: PRIVACY ISSUES
David First je ročník 1953 a jako na většinu jeho generačních druhů i na něho působily všechny možné vlivy od indické hudby po rock’n’roll, od Cage po Couperina. TrojCD Privacy Issues shrnující díla z let 1996 až 2009 (v chronologickém pořadí) je však jednoznačně zaměřeno na hudbu, související nějakým způsobem s drónováním. Tak hned Zen Guilt / Zen Blame má sice zenovou vlínavost, jde však o thereminové téměř neproměnné zurčení s příměsí postupnosti, sestupnosti či vzestupnosti, její téměř neznatelné posuvy dráždí svou zdánlivou nehybností. Co se tu děje, děje se podpovrchově s traumatizující přelévavostí, jde tudíž o perpetuální drónovou magii průtočného zvučení, procyklovaného a kumulovaného ve zvukových spirálách. Podobně kytarová A Bet on Transcendence Favors the House má svoji ustavičnou rozvíravost v monotónii, samplově modulované. Je to harašivá improvizace ve vymezených mantinelech, přitom však osciluje mezi předurčením a přídavkováním a detailně prozkoumává veškeré tónové následničení. Ani My Veil v trojdílné kombinaci se z tohoto ranku nevymyká, ačkoli tato verze je vytvořena pěticí Black Jackets (se skladatelem u ebow kytary). Nástroje jako housle, klarinet nebo klavír se tu stávají součástí jednoznačného drónování a nevymaňují se ze záměrné úzkokolejné jednolitosti. A tak se proudění trojskladby řine bez nejmenších zábran, zastávek či zvratů.
pozoruhodnosti2Druhý kompakt zahajuje vichrno z tranzistorových rádií, další záležitosti však obsahují (dle skladatele) „více improvizační strategie nežli fixované kompoziční architektury“. Setrvává rovinatost hudební linie, ta je však rozčeřována drobnými přídavnostmi, tlumením, vyrovnáváním, zarovnáváním. Toto stáložárné směřování skladby (například The Softening Door s počítačem) se odvíjí bez podstatnějších vybočení (minimalismus je proti tomu velekošatý), nicméně jistá proměnlivost je zakódována do dřeně kompozice, zůstává její vnitřní záležitostí. I v další trojskladbě táhlá linka vyvěrá z kytarového podloží, občas něco (s)mírně nabaluje, metronomicky kutá, je protahována až prostopášně, ale v určitém momentu se pojednou vžene do úprkovosti, do až brebentivého chvatu, jako o závod předlohu umanutě rozmanžírovává, jančivě vybičovává a prodrnčivě rozropotá. A tak má každá další kompozice svoji unikátní polohu: Belt je seskrumáženo v krouživě hrouživých rorátech, je to spřežení různorodých, ale znivelizovaných zdrojů, mezi kterými vyniká nekompromisní klekání, Happy Beatday, drónová pocta nejmenovanému příteli- -skladateli, naopak vystupňovává okamžitou výječnost.
Třetí CD obsahuje jedinou více než čtyřicetiminutovou skladbu o třech sekcích Pipeline Witness Apologies to Dennis. Je to „omluva“ hudebnímu učiteli, jehož lekce předčasně ukončil a vydal se (snad příliš záhy) na svoji vlastní hudební dráhu. A právě tento závěr jako by shrnoval, k čemu v oblasti drónové hudby došel. Je od počátku rozvichřen do vrtulového zvuku s disonanční hlubinou, autor hrne dróny před sebou bez exaltace, jako kdyby vyháněl stádo (zvuků) na pastvu, stupňuje poplachové či rušičkové kmitočty záběrů, z jejichž ambaláže, podrobené Firstově diktátu, si ovšem můžeme postupně vyrýžovávat zvuk nástrojů, až se dobudeme ke zcela jasné trombonóze, završující zvukové halali. Podobnou hudbu lze těžko odít do hodnotících slov, protože ta obvyklá se vzhledem k tomu, co slyšíme, vzpírají. Tady však cítíme, že skladatel obrábí kompozici na plné obrátky, bere vážně i vysoké napětí její vířivkovosti, pohrává si však s minirozdíly, které konec konců dodávají rozbíhavému vrcholení značnou plastičnost.

Přidat komentář