Někdejší anglický zvukový inženýr Alan Parsons, který se podílel na pozdních albech Beatles či ranějších Pink Floyd, se v půlce sedmdesátých let minulého století rozhodl vytvořit svůj vlastní hudební projekt, v němž mu byl oporou klávesista Eric Woolfson. Z tehdejšího pohledu na komerčním poli nevídaná avantgarda, dnes už poněkud přivyčpělá popina. Nicméně první 
album Tales Of Mystery And Imagination inspirované dílem Edgara Allana Poea mělo svou svébytnou pozici a následná koncepční alba I Robot na motivy Isaaka Asimova či egyptskými dějinami ovlivněné Pyramid se skvostnou skladbou The Eagle Will Rise Again v podání fenomenálního zpěváka Colina Blunstonea měly dost do sebe. Pak ovšem přišel osudný přelom desetiletí a nové projekty typu Eve či The Turn Of A Friendly Cards měly až nádech tehdejší diskotékové produkce. Největší úspěch zaznamenalo asi LP Eye In The Sky z roku 1982, ale pozdější tvorba už byla spíš jen omíláním předchozích principů. Technicky i melodicky vytříbené skladby, občas vyšperkované orchestrálními a chorálními vsuvkami pod taktovkou věhlasného Andrewa Powella mají jistě svou sílu, ale i svůj dobový limit. Některé skladby jsou jen povrchními hity, jiné zas dodnes relativně obstojí. Oživení jistě nastalo těsně před zánikem celého projektu v drsněji laděném albu s opět strukturálně zajímavěji řešenými kompozicemi na poeovská témata Stereotomy včetně tklivého ploužáku Limelight v podání vokalisty Procol Harum Garyho Brookera či věhlasnému katalánskému architektovi Gaudímu věnovaný pompézní závěrečný opus. Retrospektivní chronologicky řazený dvojcédéčkový výběr je určen především pro nostalgiky oněch časů. Na druhou stranu je signifikantem určitého hudebního vývoje a zániku. Alan Parsons Project by neměl zmizet v propadlišti dějin, ale ani dáván na piedestal. V každém případě by si tato připomínka zasloužila alespoň stručné sleevenote a další informace či malé obrázky obalů. Ale v dnešní době si je asi může každý vyhledat na internetu.
Na druhé straně oceánu vznikla v cca stejné době jako Alan Parsons Project kapela složená s významných studiových hudebníků v čele s klávesistou Davidem Paichem a kytaristou Stevem Lukatherem (mj. spolupracovníků Paula 
McCartneyho, Eltona Johna ale i Michaela Jacksona či Donny Summer) pod názvem Toto, která se stala základním pilířem žánru nazývaným AOR, tedy adult oriented rock (rock pro dospělé). Jsou a nejsou to odrhovačky s instantní nostalgií a patosem, trochou příměsí funky, jazzu i různých etnických prvků či dokonce pompézní symfoničnosti. Na této kompilaci je relativně jedno, že tu není dodržena časová posloupnost, protože hudební tvář souboru se prakticky nikdy příliš neproměňovala. Jenom se mi zdá poněkud zavádějící podtitul Greatest Hits 1977– 2011, když je nejnovější skladba Spanish Steps datována rokem 1999. Tohle hvězdné seskupení je vskutku vzpomínkou na vzpomínku. Poslouchali jste na střední škole rock a přijde vám to už trochu trapné? Pak jsou tady Toto s brilantními instrumentálními výkony a poněkud sofistikovanější, ale stále líbivou stavbou skladeb. A vlastně je to dobře, protože to může být docela dobrý přestupní krok. Nebo naopak důvod k přešlapávání na místě. Největší hit kapely Toto Africa z roku 1982 je však dodnes dojímavý a má stejně jako ostatní skladby jakýsi ležérní drive – v podstatě v dobrém slova smyslu. Mládeži je sice tohle album „nepřístupno“, fakt ale je, že tahle hudba se nejspíš bude poslouchat vždycky. Byla to „klasika“ snad už předtím, než vznikla.
Sony Music, 2011, cca 72:00 + 72:00; Sony Music, 2011, cca 72:00