Dlouho a s netrpělivostí očekávané album leadra skupiny Yat-Kha, které se už mnoho týdnů drží na nejvyšších příčkách evropského žebříčku world music. Hrdelní zpěvák a kytarista z Tuvy se před dvěma lety odstěhoval – podobně jako kdysi spisovatel George Orwell, když psal román 1984 – na skotský ostrov Jura z Vnitřních Hebrid, aby tu zhudebnil verše japonských a ruských básníků.
Akustická nahrávka obnáší neuvěřitelně silnou, podmanivou atmosféru a vše nasvědčuje, že se jedná o Kuvezinovo vrcholné dílo. Jednu ze zásadních otázek počátku fenoménu world music – co nastane, až se prolne exotika s rockovou kulturou – úplně nevyřešil ani Kuvezin. Dostal se nicméně nejdál: když před šesti lety vydal s Yat-Kha album Covers, na němž do prostředí sibiřských pastevců přetransformoval klasické rockové skladby od Led Zeppelin, Joy Division, Kraftwerk nebo Carlose Santany, potvrdilo se, že i v těch nejzapadlejších místech světa, kam třeba dodnes nevede silnice, může pro mladé muzikanty představovat rock – třebas nebo právě proto, že ho do té doby neznali – výrazný iniciační zážitek. Pro Kuvezina tehdy znamenal především odrazový můstek: „Znal jsem spoustu písní a pasteveckých stylů, ovšem nikdy jsem na ně jako budoucí hudebník nepomyslel. Pak jsem uslyšel staré americké bluesmany s Cpt. Beefheartem a řekl si, že takhle bych zpíval, kdybych žil v Americe. Postupně jsem tak objevoval vlastní hudební kořeny.“ Rock tak městskému dítěti umožnil vrátit se do tundry mezi šamany a kočovníky. Dědictví prarodičů pak s Yat-kha překódoval do punkrockového modu s nabroušenou elektrickou kytarou. Vedle fascinujících a těch největších tuvinských hrdelních zpěváků a vlastního mručivě medvědího vokálu do něho Kuvezin zanesl starobylé nástroje – „cello“ morin-khuur, dvoustrunné housle igil nebo šamanské bubny – a inspiraci z lidových tradic. Nejbližším spolupracovníkem se mu stal Lu Edmonds: bývalý člen kapel Damned, P.I.L. nebo 3 Mustapha 3 patřící k vyhledávaným anglickým hráčům na nejrůznější exotické strunné nástroje. Na produkci alb Yat-Kha se vedle Edmondse podíleli také Ben Mandelson s kytaristou Justinem Adamsem.
V posledních letech hlavně koncertovali a návrat do studia se nyní neobešel bez značného překvapení: poprvé od roku 1989, kdy Yat-Kha vznikli, zůstal v sestavě Kuvezin jako jediný Tuvinec; zbytek tvoří Evropané: Edmonds s bezpražcovou tureckou loutnou cümbüș, kontrabasista a hráč na dulcimer Simon Edwards, zpěvačka Melanie Pappenheim a klarinetistka Sarah Homer. Ve skladbě Talking to the Spirit of the Mountain Kuvezinův hrdelní zpěv dokonce doprovází místní palič whisky a dudák Neil Cameron. Od civilizace izolovaný ostrov Jura a malé studio producenta Gilese Perringa (přispěl i hráčsky) se ukázaly být pro Kuvezina ideálním místem. Ostrov není navíc tak úplně neznámý. Nachází se tu jedna z nejstarších skotských palíren a pro svou kontroverzní, do historie popkultury trvale zapsanou performanci si ho vybrala dvojice britských hudebních anarchistů KLF neboli Bill Drummond a Jimmy Cauty: v ohni tu spálili milion liber.
Pro své přemítání nad temnou japonskou poválečnou poezií (Yamamoto, Amano, Kamimura) přezpívanou anglicky a tuvinskou (Kondratiy Yemelyanov, Eduard Mizhit) naopak rusky, si Kuvezin nemohl nalézt vhodnější prostředí. A také s ním pracoval: v terénu natočené šumění moře a lesa nebo zpěv ptáků nasamploval do některých skladeb. S Perringem, členem od 80. let existujícího britského experimentálního sonického projektu Echo City, albu záměrně neurčili žádné kulturní ani stylové rozhraní. Kompoziční koncepce, údajně velmi ovlivněná filozofií Japonců a denním počasím nemá ale nahodilý charakter, nekonfrontuje odlišné zkušenosti hudebníků, naopak, promyšleně je přetváří v monumentální sugestivní písňové tvary, jakkoliv nečekané: v Poets and Lighthouses a I’m From Black Heaven se Kuvezin třeba propíská a promručí za doprovodu sboru, robustních úderů do bubnů souznících s harmoniem a houslemi igil do artrockové rozmáchlosti. Evropský intelekt i romantizující teatrálnost se v jedenácti skladbách snoubí s přírodní asijskou, vznosně melodickou meditativností. Hrdelní zpěv v mnoha variacích se skotskými melodiemi, prvky klasiky a „glassovským“ hlasem Melanie Pappenheim. Zvonivé akustické kytary s klarinetem (občas jasně klezmerovským) a Edmondsovými loutnami. Nelze to přeslechnout, Albert Kuvezin s Yat-Kha začali psát novou historii pastevecké hudby z Tuvy.
Rough Trade, 2010, 45:27