Americká punková úderka Anti-Flag se po krátkodobém koketování s velkou firmou RCA patřící pod konglomerát Sony BMG vrátila albem THE PEOPLE OR THE GUN (Side One Dummy Rec., 2009, 31:11) k nezávislé značce. Zřejmě ku prospěchu obou stran, Anti-Flag rozhodně nepředstavují potenciální pop hvězdy a nemíní své názory nikomu přizpůsobovat.
Ani konec Bushova režimu, proti němuž ze všech sil bojovali, ale pro ně neznamenal, že by už neměli o čem zpívat. Zmizel jen symbol, dokonalé ztělesnění nepřítele, který však představoval jen špičku ledovce, což jasně ukazuje hned první skladba Sodom, Gomorrah, Washington D.C. s nebývale hutným agresivním zvukem, vzdalujícím Anti-Flag od jejich typického melodického punku. Anti-Flag v ní tvrdě varují před přetrvávající politikou, ve které není místo pro alternativní názory, vše je homogenizované a postavené na obrazu nepřítele, vyznávajícího odlišné náboženství, přičemž cílem boje je podrobit, rozdělit a ekonomicky opanovat oblasti zájmu.
Americká politika nestála na jediném člověku, ten jen představoval její aktuál ní vyústění, a ani současnost není zas tak odlišná, což ukazuje nejlépe píseň On Independence Day, která doslova předjímala letošní Nobelovy ceny, kde tu za mír dostal nový americký prezident Barack Obama.
V textu, který získal na aktuálnosti, se zpívá „Kšeft s Nobelovou cenou míru / za vietnamské životy.“ Píseň je inspirovaná významným americkým politikem, dlouholetým ministrem zahraničí Henry Kissingerem, který stál na pučem v Chile a radil Bushovi mladšímu ohledně invaze do Iráku.
V Iráku přitom dosud nenastal klid a boje v Afghánistánu eskalují. Anti-Flag však tentokrát nezmiňují konflikty z globálního pohledu, ale v There Is No War Without Warriors, hnaném vpřed válečnickým rytmem bubnů, se na ně dívají z pohledu osobní nenávisti na úrovni jednotlivých vojáků. Příklon k agresivnějšímu pojetí přináší i When All The Lights Go Out, s refrénem trochu připomínajícím Attack Of The Peace Corps, které nahrál Jello Biafra s DOA.
Novým a současně hlavním tématem je ekonomická krize, což ukazují písně The Economy Is Suffering-Let It Die a A The Gre(A)t Depression, které jsou pojaty v duchu typického úderného melodického punku, přičemž druhá, věnovaná Joeovi Strummerovi, zpěvem evokuje The Clash. Stejné téma přináší i mnohem agresivnější You’re Fired s hulákavým refrénem. Jedinou nepolitickou písní je oslava punkového života This Is The First Night.
The People Or The Gun ukazuje, že Anti-Flag neztratili ostří ani po Bushově odchodu a nástupu Obamy. Témata jim nechybí, i když o část z nich se postarala ekonomická krize.