Bob Drake: Lawn Ornaments

bob_drakeSkladatel, multiinstrumentalista, zpěvák, zvukový inženýr a producent Bob Drake (ročník 1957) byl od konce sedmdesátých let výraznou postavou denverské undergroundové hudební scény a spoluzakládal kapely The Thinking Plague a Hail (s těmi vystoupil za účasti Chrise Cutlera v roce 1993 také v pražském klubu Delta). Na začátku devadesátých let přesídlil do Los Angeles, kde pracoval s řadou umělců nejrůznějšího ražení, od Ice Cube přes Quinceyho Jonese až po Shirley MacLaine. Poté potkal Davea Kermana a obohatil novou podobu jeho formace 5’uus a na přelomu tisíciletí působil též v The Science Group, vedené klávesistou Stevanem Kovacsem Tickmayerem a potažmo Chrisem Cutlerem, s nímž se podílel mimo jiné také na projektech The (EC) Nudes a Vril.
Od roku 1994 žije Bob Drake ve svém nahrávacím studiu v jižní Francii, kde dokončoval coby zvukař více než stovku alb a mimo jiné také remasteroval klasická alba Art Bears, Henry Cow a mnoha dalších. Ve stejném roce vydal také první sólové album What Day It Is?, složené z věcí, které psal poslední tři předešlá léta do šuplíku. Na něm si také poprvé ozkoušel nahrát sám všechny nástroje a nazpívat veškeré vokální party (pouze s bicími mu, ovšem jen částečně, vypomáhal Kerman). Už zde ukázal svou schopnost napsat nosné, ale neprvoplánové melodie i vtipné a imaginativní texty a především smysl pro rozmanitost. Tady se začal rodit jeho osobitý písničkářský rukopis, který pak rozvíjel na každém dalším opusu trochu jinak. Už dvojka Little Black Train z roku 1996, natočená ve vlastním studiu, měla svou ucelenou koncepci, je převážně instrumentální a temnější a neučesanější než debut. O dva roky mladší Medallion Animal Carpet s hostujícím Cutlerem a Tickmayerem a perkusisty Markem Fullerem a Markem Coinem má tři části. První z nich je skrumáž fragmentů různých songů s dadaisticky náhodnými texty, druhá medley rockin’ country/cajun písniček vlastní provenience i starých vykopávek a třetí prostě jen cover Tima Gadda za jeho přímé účasti. Název čtvrtého alba The Skull Mailbox and Other Horrors, které spatřilo světlo světa či spíše se vynořilo z hrobových temnot na úsvitu nového tisíciletí, hovoří sám ze sebe. Následující kolekce z roku 2003 nazvaná 13 Songs and the Thing je také pojmenována poměrně explicitně a ona „Věc“ je dvanáctiminutová montáž ze stovek kazet, které autor nahrával od konce šedesátých let. Kapitolou samou pro sebe je The Shunned Country (2005), kde najdeme na ploše cca čtyřiceti minut rovných dvaapadesát songů, z nichž mnohé nepřesahují třicet vteřin a jen výjimečně dosahují až ke stopáži dvou nebo tří minut. A poprvé se tu Bob chopil banja. Tři roky starý opus Bob’s Drive-In je neuvěřitelně pohodářský a plný prosvětlených a provzdušněných, ale opět rozverně sofistikovaných popěvků až „lážo-plážového“ charakteru.
Nejnovější CD Lawn Ornaments navazuje na základní hudební principy předcházejícího díla, ale Drake se ho rozhodl „přeprodukovat“ (overproduced) a tím pádem jednotlivé tracky doslova přepěchoval vším možným. Najdeme zde znovu jakoby ozvěny poetiky pozdních Beatles, lehce artrockové postupy à la Yes (především ve zpěvu) i (para)folkové a c & w prvky, vše pěkně kondenzované a kaleidoskopicky uspořádané opět do krátkých útvarů od jedné do maximálně necelých čtyř minut. V instrumentaci dominují tentokrát varhany a piano a poprvé v Bobově kariéře také trubka (té je zde věnována i jakási hraná scénka). Skutečně husté pletivo aranží je mnohdy až neprůhledné a musíte si najít škvíry, abyste věcem přišli na kloub. Je to výlet do podivuhodné země plné mystických tajemství, zvláštních tvorů a číhajících nebezpečí. Pohádkový výlet se šťastným koncem a katarzí. Za zmínku rozhodně stojí i booklet, kde je každý text doplněn výstižnou ilustrací Joea Mruka. To ovšem neznamená, že si uděláte obrázek čistě z této ilustrace, ale vřele doporučuji si pečlivě probádat samotná slova plná dětské fantazie i surrealistických snových vizí.
ReR Megacorp, 2014, 35:40

Přidat komentář