„Nejvíce dysfunkční spolek egomaniaků v dějinách rock’n’rollu.“ Tak zhodnotil památné turné folkrockové čtveřice Crosby, Stills, Nash & Young z roku 1974 poslední jmenovaný, písničkář Neil Young, ve své předloňské autobiografii Waging Heavy Peace (česky Hipíkovy sny, Nakladatelství Lidové noviny 2013). Ale ať už se skupina svištící na kokainu (bez toho by třiapůlhodinové koncerty neodehrála, není Bruce Springsteen) chovala v soukromí jakkoli, dochovaný záznam patří k nejlepším živým nahrávkám, jaké kdy vznikly. Už předtím CSN vydali čtyři živá alba, tohle je však něco docela jiného: tři kompaktní disky, první rockový, druhý akustický, třetí někde na půl cesty. K tomu třičtvrtěhodinové DVD s dalšími osmi songy, booklet zvící 185 stran… A pro fajnšmekry možnost objednat si celý komplet ve formě šesti vinylů.
Turné v roce 1974 trvalo od půlky srpna do poloviny září. Kapela, doprovázená tříčlennou rytmikou, postupně rozložila své relativně komorní nádobíčko v obří hale Nassau Coliseum v Uniondale, neméně rozlehlé aréně Capital Centre v Landoveru, na chicagském stadionu a nakonec v londýnském Wembley. Koncerty v Landoveru a Londýně byly zachyceny na filmový pás a tvoří materiál z bonusového DVD. Zbytek je pastva pro uši, sestřih deseti z celkem jednatřiceti vystoupení. Lehce indisponovaný Stephen Stills, podávající své písničky Change Partners a Johnny’s Garden hruběji než obvykle, tvoří kontrast k mírně melodramatickému Neilu Youngovi, který dostává prostor zvláště na druhém CD ve čtyřech za sebou jdoucích skladbách (Long May You Run, Mellow My Mind, Old Man a jedovatá rozlučka s prezidentem Nixonem Goodbye Dick).
Graham Nash exceluje v parádních číslech pro piano (Our House, angažovaný Fieldworker). David Crosby se ze všech čtyř drží nejvíce zpátky, v jeho vypravěčsky zručných písničkách Carry Me a Almost Cut My Hair se však skrývá velká, s námahou zkrocená síla. Crosbyho Guinevere, která kdysi oslovila samotného Milese Davise, pak tvoří jeden z vrcholů „folkařského“ cédéčka. Kolekce je skvěle vyvážená, nejlépe však působí první CD, na němž se CSNY představují ve všech polohách – od Nashovy sžíravé kritiky Immigration Man přes Youngovu baladu Helpless (zde s elektrickou kytarou) a téměř osmiminutový bluesrock On The Beach až po Stillsovu osm a půl minuty dlouhou řežbu Black Queen. Fandové si do sytosti užijí Neilova sólování i vícehlasů, jimiž kvartet nabourával představy o klasickém písničkářském solitérství. Někomu se snad může zdát, že muzika skupiny Crosby, Stills, Nash & Young za ta léta jaksi vyměkla. Trojalbum CSNY 1974 tuto domněnku promptně vyvrací.
Rhino Records, 2014, 196:15
