Dunaewsky69: Xquisite.Xcerpt.

9_dunaewsky69Co si budeme nalhávat, kulturní svět bývalého východního bloku stále v mnoha ohledech dohání okolní svět. Když už tyto kouty země disponují i konkurenceschopnou kvalitou, sráží snahy umělce slabá infrastruktura a geografická poloha, přeci jen na hony vzdálená epicentrům uměleckého kvasu. Hudební underground ale kvete i přes tyto nesnáze po celém světě a vždy se najdou umělci, promotéři i vydavatelé, kteří jsou pro dobrou hudbu schopni osobních obětí. Ukázkovým příkladem je Alexander Gladun. Toho to táhlo k hudbě tak silně, že opustil dobře zajištěné místo bojového pilota ukrajinské armády a vydal se na mnohem vachrlatější stezku nezávislého umělce. Po anabázích s metalem a jazzem nakonec zakotvil u elektroniky pod pseudonymem Dunaewsky69. Jeho druhé album XQUISITE.XCERPT. (Kvitnu, 2007, 78:12) plynule navazuje tam, kde Alexander skončil před třemi roky na své dlouhohrající prvotině Contiguilty – to znamená prolínáním ambientní indie-elektroniky s technem. Po bližším zaposlouchání musíme uznat, že oba na první poslech odtažité hudební proudy mají k sobě blíž, než se zdá. Odosobněnost minimal techna míchaná s mrazivou východoevropskou melancholií sedí uvnitř všech kompozic jako ideová konstanta, s níž se počítá zcela automaticky. Začátek a konec alba je orámován IDM elektronikou středních temp, zatímco jádro CD je roztančenější, než jsme byli u Dunaewskyho dříve zvyklí. Pravda, tento posun již naznačovaly četné live záznamy vystoupení, ale infiltraci do studiové práce v takové míře jsem přeci jen nečekal. To, co funguje naživo, nemusí automaticky platit i na kompaktním disku a Dunaewsky69 je jedním z těch smutných exemplárních případů, který této pravdě přitakává. Jeho melodický potenciál, o kterém svědčí pomalejší tracky, je zbytečně potlačen a to je opravdu škoda. I přes tuto výtku se ale jedná o zajímavé album, jež zaujme i netradičním vykusovaným digipackem s grafikou dalšího významného nezávislého hudebníka z Ukrajiny – Zavoloky.

Přidat komentář