Katalánec Sathorys Elenorth evidentně netrpí nedostatkem nápadů. Vedle základních dvou projektů Narsilion a Der Blaue Reiter, které vede se svojí parťačkou Lady Not , si letos našel čas rovnou na dva sólové projekty. První z nich Endless Asylum letos debutuje deskou DENVERS STATE HOSPITAL – BEYOND MENTAL ILLNESS (Caustic Rec, 2010, 47:00). Jak už název napovídá, budeme se pohybovat po chodbách nemocnice, a pokud si dáme záležet a vyhledáme na internetu, co byla Denverská státní nemocnice zač, pak zjistíme, že se jednalo o psychiatrickou léčebnu, ne nepodobnou té pražské sídlící na kraji Bohnic. Americká obdoba, vystavěná ve vzorném ,red brick‘ stylu, byla otevřena v roce 1878 a její dveře se za posledním pacientem zavřely před 18 lety. Spíše než o pokojný příbytek mnoha psychicky nemocných se ústav po dlouhá léta jevil jako velkoseparovna ,pábitelů‘ od ,normální‘ společnosti. A jak se snaží Sathorys naznačit svou deskou, toto stigma si dnes notně přebudovaná budova na luxusní hotel nese i dnes, téměř dvě desetiletí od svého uzavření. Hudebně se připravme na temnější výlet, který má asi ,nejpísničkovější‘ charakter ze všech projektů, které pan principál obhospodařuje. Vezměte pochmurnost Der Blaue Reiter a roztáhněte ji do dark ambientních, neofolkem políbených skladeb. Ještě blíže, uchopte temnou, veškeré disonance zbavenou tvorbu Desiderii Marginis a rozpohybujte jí instrumentálními podklady Ordo Rosarius Equilibrio. Že to zní jako lákavá kombinace? To si pište! Sedmička chmurnějších impresí je kvalitativně konzistentní porcí muziky, po které by měl skočit každý milec Cold Meat Industry soundu. Zvláště když tu a tam Endless Asylum vytasí i těžší momenty a la In Slaughter Natives.
To druhý sólový projekt Sathoryse Elenortha už svou krátkou historii má. Lugburz před sedmi lety vyšla deska, která podobně jako Narsilion vchází do Středozemě J.R.R. Tolkiena, ale na rozdíl od snažení dvojice, která nahlíží na dění z té kladnější strany, Lugburz nabízí i na novince SONGS FROM FORGOTTEN LANDS (Ars Musica Diffundere/ Black Rain, 2010, 43:14) hudební pohled na dění zpoza Mordorských hraničních hor. Celá deska má pochopitelně mnohem filmovější uchopení, které se promítá do většiny melodičtějších struktur. Ty sice zůstávají převážně temné (až na několik ohlédnutí z druhé strany), zvukově přehledné, abstraktně následující světoznámou literární předlohu. Bylo by ale škoda odvrhnout desku jen na základě faktu, že je s Pánem prstenu svázána pupeční šňůrou. Většina kompozic totiž funguje sama za sebe a dalo by se tedy říci, že některým kouskům navázání na scénář ve výsledku ubližuje. Na druhou stranu, kdo je příznivcem Tolkienovy ságy, ten si desku musí oblíbit na první poslech. New age estetika je sice zastřena temným suknem, ale vangelisovsky hýbe děním zpoza opony.
