Hanka Gregušová: Essence

hanka_gregusovaOd dětství mám nedůvěru k výrazně nalíčeným ženám (a vlastně i mužům, klauny v to počítaje). Fotografie zpěvačky Hanky Gregušové na obalu jejího druhého alba Essence s důrazem na sytě rudou barvu (rtěnka, šaty, květy ve vlasech) v kontrastu se zářivě bílými zuby a zvýrazněným obočím mě tedy k poslechu příliš nenalákala. Naštěstí si stačí přečíst seznam zúčastněných hudebníků: přední jazzmani v čele s pianistou Ondrejem Krajňákem a kontrabasistou Josefem Fečem, jako host saxofonista Radovan Tariška a k tomu – i zde se pracuje s kontrasty – cimbálová muzika Ivana Heráka, ve které mimochodem Josef Fečo hraje také, jenže na cimbál. Album obsahuje, včetně bonusu a cappella, jedenáct úprav lidových písní ze Slovenska a nejbližšího okolí (Moravského Slovácka), a posluchač tak při prvním poslechu (pod) vědomě srovnává například s aktuální kapelou Zuzany Lapčíkové (i v ní figurují Fečo s Krajňákem) nebo s projektem Radovana Tarišky Folklore to Jazz.
Album Essence má naštěstí k opakování už slyšeného daleko. Tariškovo album je především jazzové a folklorní motivy na něm slouží pouze jako prvotní inspirace, téměř kubisticky rozložená. Kvintet Zuzany Lapčíkové stojí na organickém propojení charismatické cimbalistky a zpěvačky s celou kapelou. Hanka Gregušová je oproti tomu především sólová zpěvačka, které producent a aranžér Ondrej Krajňák vybral do každé písně zvlášť doprovodné muzikanty. Stačí si poslechnout první tóny jejího soulového kontraaltu v úvodní písni Sľúbil sa mi milý, a všechny pochybnosti jsou zapomenuty. Její výrazný projev zaujme i bez skvělých instrumentalistů (dokladem je závěrečná ukolébavka Haja, že mi haja). To však neznamená, že by zúčastění hudebníci byli na albu nadbyteční. V komorních skladbách (Sága krásy pouze s Fečovým cimbálem, Škoda ťa šuhajko s Krajňákovým klavírem) sólistku jemně podporují, v celokapelových aranžích vystupují do popředí coby rovnocenní partneři. Ani v jazzové jízdě Macejko, Macejko se však mezi saxofonovými a klavírními sóly neztrácí sdělení zprostředkované zpívaným textem.
K nejvýraznějším skladbám alba patří swingově šlapající Červené jabĺčko a rusínská Anička mi meno se strhující hrou perkusisty Štefana Bugaly a sóly Josefa Feča a Radovana Tarišky. Folklorní část alba reprezentují například svižná Taký sa mi frejar paší nebo táhlá Zelená tráviška, obě ze středoslovenského Gemeru. Druhá z nich zaujme podprahovým jazzovým feelingem, skrytým v čistě folklorní instrumentaci (housle, viola, cimbál, kontrabas). K naplno přiznané fúzi obou přístupů dochází v písni Macejko, Macejko, ve které hrají jazzmani s cimbálovou muzikou společně.
Albem Essence prokázala Hanka Gregušová nejen sílu svého projevu, ale do jisté míry také svou univerzálnost. Přitom deska nezní jako umělý produkt spojený z nesourodých částí, ale jako naprosto přirozená sbírka citlivě zpracovaných lidových písní.
Hevhetia, 2014, 46:01

Přidat komentář