Ivan Palacký patří k nejzajímavějším pokušitelům hudebního dění v této zemi. Už skupina Sledě, živé sledě naznačila, že v jeho případě jde o zcela originální osobnost, potvrdilo to Tílko, od kterého stále čekáme desku, která by tento soubor potvrdila v celé jeho naléhavosti, dosvědčuje to i duo Koberce, záclony. Jako by celá činnost tohoto avantgardního hledače probíhala v určitém utajení, jiný na jeho místě by už měl na svém kontě řádku kompaktů. On však raději dál experimentuje, takže zkoumání nebo chcete-li průzkumničení je mu důležitější nežli završování a vydání počtu z dosaženého. V poslední době se však nejvíce zapletl s pletacím strojem Dopleta 160, z jehož amplifi kovaného oslovení dokáže vyloudit nejroztodivnější zvukové nuance. S ním putuje po Evropě a dává ho všanc nejrůznějším spojitostem s podobně naladěnými světobežníky.
Tak je tomu i v případě disku FIERCE (Engravedglass, 2009, 20:36), jenž zachycuje zahloubané hlukové soustředění při vystoupení v East Yorkshire 18. října 2007 společně s Angličanem Danielem Jonesem (elektrická kytara, gramofon, kontaktní mikrofon, objekty a mixér) a s jeho krajanem Jezem rileyem Frenchem (fi eld recordings, gutheng, citera, objekty), který z Yorskshiru pochází a záznam pořídil (ale který také uvedl do světového zvukového povědomí na jedné své desce rybník v Dolních Počernicích). Podobně, jako se všichni tři zúčastnění soustřeďují na hlubinnou inspiraci, z níž modelují zvukovou strukturu svého projevu, tak si minialbum vyžaduje obdobný přístup i od posluchače: musí se poddat tichému projektu a v klidu vstřebávat sled jeho namnoze ztajených peripetií. Jde totiž o sondu do podvědomí hudebních možností, které nejsou odhadnutelné, které si buď můžeme přivlastnit anebo které nás minou.
Málo platné, Palacký nám stále dluží svůj celistvější profi l na délemetrážním albu.
