Jamie Cullum se od dob alba Cat-ching Tales (2005) zjevně snaží, aby už nikdy nikoho nenapadlo dávat mu nepříliš vtipnou a vůbec ne výstižnou novinářskou nálepku „Sinatra s teniskách“. Titulem Momentum by toho konečně mohl dosáhnout. A nemám na mysli jeho rostoucí zálibu v polobotkách. Jistě, v Cullumově inteligentním, současném popu najdeme retro prvky. Například aranžmá dechové sekce, sborových vokálů a archaických varhan v sebeironické latině When I Get Famous evokuje soulový sound 60. let a vlastně trošku i „starosvětské“ bigbandy. A věcně vzato, na jinak převážně autorském albu zpívá Cullum také evergreen Pure Imagination (původně z muzikálu Willy Wonka a továrna na čokoládu), jehož spoluautor Leslie Bricusse přece psal i pro toho Sinatru. Jenže – v čem dneska nenalezneme retro prvky?
Dokonalou ukázkou, jak Cullum dokáže aktualizovat, je druhý a poslední standard na desce Love For Sale. Nejstarší skladba působí z celé kolekce písní paradoxně nejmoderněji. Cullum zde obnovil spolupráci s producentem Danielem Nakamurou (alias Dan The Automator) a proměnil muzikálovou melodii v temnou litanii se sugestivním hiphopovým beatem a rapovou vsuvkou, ve které se blýskne hostující Roots Manuva. Nahrávka zní, jakoby povstala odněkud z elektronického klubového undergroundu a pokud posluchač skladbu nezná, ani ho nenapadne, že ji v roce 1930 složil Cole Porter. A pouze notorický staromilec by mohl tvrdit, že Cullum píseň zprznil. Ani náhodou. Naopak potvrdil její nadčasovost. Správně chápe téma a odvádí skvělou „práci z lásky“.
Původním Cullumovým příznivcům by mohlo vadit, že model „poctivě swingujícího“ zpívajícího pianisty, dodržovaný ještě na předchozí desce The Pursuit (2009), stále více překrývají elektronické smyčky, samply a syntezátory. Jenže Cullum se prostě musel někam posunout. Ze zpěvu se přitom nevytrácí drive ani výrazová přesvědčivost. Po autorské stránce je navíc stále soběstačnější a zralejší, přitom zůstává melodicky vzletný. Sebezpytné písně Take Me Out (Of Myself) a Get A Hold Of Yourself, pro Culluma netypická folková balada, kterou protagonista vysekl dokonce s akustickou kytarou, patří k jeho skladatelsky i textařsky nejzajímavějším. Je dobře, že právě v tomhle sebehledačském období se Cullum vrací na Colours Of Ostrava.
Island/Universal, 2013, 52:02