Man: Helping Hand

11_06_ManFrancouzská rocková scéna má výhodu, že se ve svých pomalejších odstínech může dosyta napojit z domácího zlatého pramene – šansonu. Nesourodá dvojice Man, složená z dnes čtyřicetiletého byvšího punkera Charlese-Erika Charriera a ještě ne třicetiletého, klasicky studovaného klavíristy Rasima Biyikli, z něho nečerpá prvoplánově. Jen na svoji třetí dlouhohrající elektroakustickou skládanku HELPING HAND (Sub Rosa, 2006, 52:32), jež obsahuje niterné klavírní okamžiky Sylvaina Chauveau, šántánově rozšafné ,filmové scény‘ Yana Tiersena, post-rockovou zahloubanost Tortoise, avantgardní poťouchlost Michela Banabili i sonický, kytarově-ambientní nátlak Labradford, vpašovali nezvykle vysokou dávku emocí vlastní právě národu pod Eiffelovou rozhlednou. Smutek se střídá s výrony nekašírované extáze ve zpomaleném provedení poměrně neortodoxního trip-hopu, posluchač jen přivírá oči a sleduje napínavý děj beze slov. Elektronika se ve vedoucí úloze nesobecky doplňuje s celou řadou akustických nástrojů v rukou dvojice protagonistů. Krom Rasimova klavíru tu prim hraje především Charlesova akustická baskytara, melodika a Rhodes piano. Takto doširoka rozkročené desky mají nevýhodu v poměrně nelehkém uchopení. Pokud ale máte rádi gentlemanství Tindersticks, globální hledačství Hectora Zazou či jste podivíni, kteří na The Wall od Pink Floyd nejvíce obdivují příběhové hudební zkratky mezi jednotlivými písněmi, toto album by mohlo být právě pro vás.

Přidat komentář