Řecký label Low Impedance vstoupil na hudební scénu teprve před třemi roky, ale zakrátko si zjednal respekt hudebního undergroundu svými výbornými deskami od známých (Francisco Lopez), ale především méně známých hudebníků.
Novou desku zde vydává i Francouz Mathias Delplanque, kterého hudební veřejnost zná spíše jako člena tria The Missing Ensemble, či ho zaregistrovalo v alternativně dubovém převleku Lena, jež má na svém kontě tři dlouhohrající desky. Pokud se Mathias odhalí pod svým občanským jménem, můžeme čekat spíše introspektivnější tvorbu pro instalace, music concrete práce nebo abstraktnější ambient. Tedy až do letošního roku, kdy vydal novinku LE PAVILLON TÉMOIN (Low Impedance Rec., 2007, 60:52), jež na hodinové délce shrnuje snad každý hudební spád Francouze do pozoruhodné patnáctiskladbové mozaiky. Najdeme tu vše, co můžeme od Delplanquea čekat v jakémkoliv jeho hudebním hábitu (krom Lena má ještě hybridně elektronický projekt Bidlo plus elektronicky kouzlí v triu AAA Men). Downtempové kousky se střídají s elektroakustickou nerytmickou avantgardou a tu a tam deska zabrzdí u čistě abstraktních miniatur. Zajímavé je, že album rozdrobenost ve své rozkolísanosti na všechny strany poměrně úspěšně vydýchá, a i když má občas namále, udrží celý konglomerát pohromadě. Delplanque nemá potřebu vytahovat ze šuplíku splíny a bubáky, jak je to v této branži zvykem, ale spíše se přiklání k decentnímu budování atmosféry poklidného sobotního odpoledne. Civilně a vynalézavě.
To řecká dvojice hudebníků a jedné tanečnice Mary And The Boy se snaží na stejném labelu zaujmout za každou cenu. Jejich debutová deska MARY AND THE BOY (Low Impedance Rec., 2007, 42:08) je výsledkem tříletého hledání vlastní tváře původně punkové partičky. Primární špinavá nasranost zůstala, snaha jít přímou cestou za výsledkem (melodií, textovým poselstvím) také, prostředky vedoucí k novinkovým skladbám jsou ale rafinovanější než dříve bývaly. The Boy, autor veškeré hudby, se v poslední době živí skládáním scénické hudby a to dodává prudkým výlevům expresivní Mary, jejíž vokál bývá opatrně přirovnáván krajance Diamandě Galás, až apokalyptický rozměr. Varhany sahají do kabaretních rejstříků či katolického kancionálu a Mary je doplňuje o explicitní vize, často sarkasticky pokroucené s ironií nabroušenou na všechny strany (i proti sobě). Ježíš s Bohem otcem a dva tisíce let starým učením jsou na eponymní desce probíráni ze všech stran a téměř v každé skladbě. Rouhavě i pokorně, oddaně i vyzývavě a rozhodně zajímavě.