MeRCy: Future(s)

mercySteve MacLean je muž mnoha hudebních tváří. V minulosti spolupracoval například s jazzovým trombonistou Roswellem Ruddem či experimentální rockovou úderkou Doctor Nerve a jejím protagonistou Nickem Didkovským. V posledních letech vydal například čistě sólové album Expressions On Piano, kde předvádí meditativní i vskutku expresivní až expresionistická preludia na piano (viz recenze UNI 9/2010), se svým Ensemble pohodovou light ambientní „letní pararomanci“ GPS (viz recenze UNI 6/2011) či společně s Chrisem Cutlerem CD The Year of The Dragon, kde obohatil poetiku rock in opposition elektronickým designem (viz recenze UNI 8/2012).
Kapela MeRCy má více než dvacetiletou historii a vedle výhradního skladatele MacLeana je jejím druhým základním kamenem zpěvák Todd Dadaleares, který je také autorem veškerých textů. Jejich teprve páté album Future(s) má zvláště na začátku až soulovou atmosféru, ale pak vám může začít vzdáleně připomínat Genesis zhruba z doby jejich posledního počinu s Peterem Gabrielem The Lamb Lies Down On Broadway. Není sice zdaleka tak rozmáchlé a pestré, ale tohle srovnání mi znovu a znovu tanulo na mysli. Není to rozhodně žádný plagiát ani epigonství ve smyslu Marillion, ale nějaká možná zcela náhodná souvztažnost tam je. Nejspíš nikoliv zcela v barvě, ale spíše ve vnitřní naléhavosti Toddova hlasu. MacLeanova aranžmá jsou rozhodně jiná, ústrojně komplikovaná a do detailů propracovaná a přitom neokázalá. Nebombarduje vás zvukovými atrakcemi, ale spíše vtahuje do jemného přediva svých sonických mozaik. Jeho kytarové syntezátory také nejsou zatíženy zbytečnými efekty, ale působí jako stmelující základ pro další nástroje, které do něj skutečně zapadají jako oblázky. Ona pestrobarevnost tu v podstatě je, jenom to nejsou křiklavé barvy, ale spíše pastelové odstíny, které se mnohdy navzájem podobají. Některé skladby jako třeba Not a Passenger by klidně mohly mít hitové ambice. V rámci produkce ReR Megacorp zdánlivě až mainstreamová záležitost, ale v tom právě spočívá její síla. MacLean je skutečně zajímavý v infrastrukturách nikoliv v bombastické či provokativní fasádě.
ReR Megacorp, 2014, 47:18

Přidat komentář